Článek
- Jméno: Lukáš Benko
- Věk: 14. července mu bude osmnáct
- Oblíbený sport: fotbal
- Největší zážitek: jízda na vodním skutru a motorce
- Neoblíbenější jídlo: kebab, burgr
- Jaké se mu líbí holky: všechny
Kde je vůle, tam je cesta
Největší zálibou rodiny je turistika. Od těch běžných turistů se trochu liší. Na turistiku pravidelně vyrážejí i se svým synem Lukášem. Na tom by pořád nebylo nic neobvyklého. Ale jejich syn nezdolává vrcholy a kopce po vlastních. Turistou je i přesto, že ho na potulkách po horách nedoprovázejí jen jeho věrní rodiče, ale i invalidní vozíček.
S manželkou jsme se seznámili právě při turistice. Syn se narodil předčasně. Při komplikovaném porodu došlo k mozkovému krvácení, a zatím to nerozchodil. Asi nejvíce bylo zasaženo pohybové centrum. Jinak je docela v pohodě, po mentální stránce není daleko od normálu a komunikační oblast je jeho doménou − společnost lidí má moc rád.
Jak rostl, museli situaci řešit jinak. Když to terén dovolí, tlačí ho na invalidním vozíku. A pak šup na tátova ramena. Jelikož Lukáš váží přes 50 kg, není to žádná procházka růžovým sadem. Proto kdysi používali i krosnu, která je podobná té, jakou používají vysokohorští nosiči.
Obětavý táta nosí hendikepovaného syna na bedrech, aby mohl zažít krásy hor.
Později si dali v Česku na míru vyrobit speciální vak, kde je Lukášova váha důmyslně rozložena. Tato pomůcka jim pomáhá zvládat i náročnější terény.
S odhodláním dokážete překonat téměř všechny překážky
Každá jedna cesta je jiná, výjimečná. Může to znít jako klišé, ale bez ohledu na zátěž, na výletech načerpají hodně energie. Mají spoustu zážitků, na které rádi vzpomínají.
Spolu zdolali Ďumbier a spoustu jiných kopců či roklin, prošli Slovenský ráj, spoustu jeskyní, poznávají nejkrásnější hrady, města, na člunu splavili Malý Dunaj, Lukáš si například zajezdil na motorovém člunu na Liptovské Maře. Co by to byli za parťáky, kdyby nedělali i hlouposti, a někdy nešli i do extrému.
Zažili opravdu různé výkyvy počasí, hromy a blesky zalezlí ve stanu i adrenalin, když táta posadil syna na krajní část skály Tomášovského výhledu ve Slovenském ráji.
Jaké to je fárat v dole o hloubce 300 metrů?
Co můžeš změnit, to změň. Co nemůžeš změnit, to přijmi. Co nemůžeš přijmout, to nech být
Taky je občas přepadnou chmurné myšlenky. Ale trápit se tím, co nemohou změnit, nemá smysl. Proto žijí v přítomnosti. A s ochotou něco udělat, snáze najdou cestu.
Díky rodičům a přátelům si již Lukáš splnil mnoho snů - prohlédl si zápas NHL v Chicagu, byl na čtyřtisícovce, s pilotem a leteckým instruktorem letěl na malém sportovním letadle a mohl na chvíli i pilotovat.
Zážitek, na který se nezapomíná.
Nové výzvy umožňují posouvat hranice možností o kousek vpřed
Lukáš není z cukru. Dokáže samostatně plavat, jezdí na speciální tříkolce, má rád turistiku. Fandění a koukání na fotbal nebo hokej je pro něj relax.
Při sportování posiluje celé tělo. Sportování je pro něj i tou správnou motivací, která ho, jako mladého muže se speciálními potřebami, pohání kupředu. A inspiruje tím i ostatní.
Moc mě těší, že tuto sympatickou rodinu znám osobně, jsou soudržní a přátelští. Hledají způsoby, jak se dá a ne důvody, jak se něco nedá. Lukáš řekl:
Tati, já mám takové štěstí, že jsem se narodil právě tobě.
Všude, kde se ocitnou, šíří dobrou náladu. Je třeba je prostě zažít.
Táta a syn.
Celé rodině přeji hodně zdraví, lásky a šťastných kilometrů.
Moc si vážím toho, že jste mi umožnili napsat váš udivující příheh. Děkuji za souhlas se zveřejněním vašich fotografií.
Prameny: Fotoarchiv rodiny Benkových
