Článek
Spolu s prázdninovým obdobím přichází do chráněných území i vrchol letní turistické sezony. Nároky návštěvníků na přírodní prostředí, respektive jejich kreativita spojená s jeho využíváním, se každým rokem stupňují. Důkazem jsou poměrně častá porušování platných pravidel, která jsou stanovena za účelem ochrany přírody - ekosystémů, stanovišť, fauny, flóry či neživé přírody.
Tatranská plesa mají vysokou biologickou a kulturní hodnotu a z těchto důvodů vyžadují co nejpřísnější ochranu. Nelegální osvěžení v horských plesech a potocích má různou podobu. Někteří se rozhodnou omočit si nohy, jiní se vysvlečou úplně donaha a skáčou do vody.
Správa národního parku nejednou čelí otázkám, co v plesech tak úzkostlivě chrání, když tam nic nežije. Je to ale jenom zdání
Tatranská plesa a potoky jsou citlivým ekosystémem, jsou domovem mnoha drobných živočišných druhů, jedinečných glaciálních reliktů nebo endemitů obývajících jen určité lokality, u nichž i malé změny prostředí mohou vést k jejich zániku.
Tyto chladnomilné druhy našly své útočiště v ledové době právě ve vyšších polohách tatranských ples. Známým druhem je například chráněný glaciální relikt žábronožka arktická (Branchinecta paludosa) nebo glaciální relikt buchanka hlubinná (Cyclops abyssorum).
Z dob druhé poloviny minulého století trpěla tatranská plesa výraznou acidifikací, jako důsledek emisí kyselinotvorných látek v ovzduší a také zvýšeným množstvím těžkých kovů a dusíku. Situace se v posledních letech začala zlepšovat, přičemž je nezbytné zachovat stav postupného ozdravování ples.
V souvislosti se zlepšováním chemismu tatranských ples byl v roce 2000 ve Vyšném Wahlenbergově plese zaznamenán výskyt acidofobní ploštěnky horské (Crenobia alpina).
Žábronožka arktická (Branchinecta paludosa). Do pohoří se dostala v době ledové. Podmínkou pro přežití je, že plesa zcela ztrácejí v zimě vodu.
Koupání se v plesech z dlouhodobého hlediska negativně ovlivňuje jejich celkový stav. Nedoporučují to ani lékaři. V tropických dnech je organismus přehřátý, voda je chladná, má 5 až 7 stupňů Celsia, čili může dojít i k poruše srdečního rytmu nebo ke kolapsu
- Prvotní poškození těchto ekosystémů vzniká už jen samotným přístupem návštěvníka k plesu, který se pohybuje mimo značenou turistickou stezku. Pobřežní okrajová část plesa (tzv. litorál) je citlivá na sešlapávání břehů a vegetace. Dochází tak k erozi břehů, zakalování vody a poškozování pobřežní vegetace, kterou často tvoří chráněné druhy rostlin a pobřežních biotopů.
- Druhým faktorem je samotný vliv koupání na chemismus vody. Opalovací krémy, deodoranty a repelenty obsahují různé chemické látky, které se mohou uvolňovat během koupání do vody. Látky obsažené v některých krémech způsobují hormonální nerovnováhu organismů až poškození buněk. Složení syntetických vůní v krémech nejsou výrobci povinni zveřejňovat, ale mohou se za ním schovávat nebezpečné a karcinogenní chemikálie. UV filtry používané v opalovacích krémech způsobují u živočichů reprodukční a vývojovou toxicitu a narušují funkci štítné žlázy.
Správa TANAPu uložila od začátku roku 16 pokut, přičemž se jednalo o částky od 20 do 300 eur pro jednotlivce a skupiny
Za přestupky na úseku ochrany přírody a krajiny je možné ukládat a vybírat pokuty v blokovém řízení do výše 300 eur.
Pokuty v tomto případě vybírá Stráž přírody. Zjistí-li se porušení zákona v uplynulém čase, podnět je postoupen na Slovenskou inspekci životního prostředí, která je orgánem státního dohledu a která po přezkoumání podnětu může uložit fyzickým osobám, podnikatelům a jiným právnickým osobám sankce ve smyslu zákona o ochraně přírody. Nejvyšší pokuta za takové porušení zákona se může ve správním řízení vyšplhat až na 3319 eur.
Není třeba zapomínat, že v lokalitách s 3. a vyšším stupněm ochrany je zakázáno pohybovat se mimo vyznačenou turistickou nebo naučnou stezku za hranicemi zastavěného území.
Ani při nejlepší vůli není možné, aby u každého potoka a plesa stál strážce přírody a pokutoval výtržníky. Pokud jim už ale cestu zkříží strážce přírody, může se stát, že zaplatí jako za nejdražší koupaliště na Slovensku.
Vtipálci mluví o jednoduchém řešení. Vzít oblečení ze břehu a utíkat s ním jako jelen, když je do zadnice střelen. Po takové lekci by prý na další koupání v plese už nikdo nepomyslel.
Anketa
Prameny: https://www.tanap.sk/sprava-np/, https://www.lesytanap.sk/sk/tlacove-spravy/, https://www.sopsr.sk/web/
Barbara Chovancová, Žábronožka arktická v Tatrách. Tatry, roč. XXXIII., čís. 3
Josef Gurnik, Tatranská plesa - známá a neznámá, Tatraplan 2022, ISBN 9788089904068
