Článek
- V České republice se ročně znehodnotí přes 800 tisíc tun potravin. To představuje přibližně 80 kilogramů na osobu.
- Průměrný Čech za život vyhodí víc než 5 300 kilogramů jídla.
- Každoročně se na světě vyhodí nebo zkazí jedna třetina vyrobeného jídla, tedy 1,3 miliardy tun potravin. To je množství, které by dokázalo nasytit až tři miliardy lidí.
Jídelní odpad ve školních jídelnách se skládá jednak z jídla, které žáci a zaměstnanci dostanou na talíř a nedojí, a také z jídla, které se na talíře strávníků nikdy nedostane.
Ve školách mají na výběr z minimálně dvou hlavních jídel a k tomu dostanou polévku
Z výzkumu, který byl proveden v rámci projektu Prague Food Waste u čtyř škol, které vaří pro 400 až 600 žáků, a to na konci roku 2023 a začátku roku 2024, vyplývá, že zbytky na talířích žáků tvoří 48 procent celkového potravinového odpadu, 43 procent tvoří nevydané pokrmy ve výdeji a devět procent jsou zbytky z přípravy, jako například slupky, skořápky od vajec, kosti a další.
Školská strava se vyhazuje všude. Důvodů, proč jídlo zbývá ve výdeji a na talířích žáků, je celá řada
- Pět až devět procent žáků si oběd nevyzvedne, přestože jim ho rodiče zaplatili.
- Rodiče často zapomínají oběd odhlásit nebo že děti nemají rády polévky, a proto ve výdeji zbývají, i když je kuchařky uvaří jen pro poloviční počet strávníků.
- Na některé pokrmy nejsou žáci z domova zvyklí, nechutnají jim a málokdy si řeknou o menší porci.
Nejméně oblíbený je špenát a fazole
Nejvíce zbytků tvořily brambory se špenátem a vejcem, bretaňské fazole s rohlíkem a zeleninová sedlina s bramborem. U žáků nejsou populární ani polévky. Z výzkumu vyplývá, že polévku si průměrně bralo jen 20 procent žáků.
Naopak nejvíce chutnala dětem krupicová kaše, bramboráky a rybí prsty s bramborovou kaší.
Co se s potravinovým odpadem děje?
Jídlo často končí ve směsném odpadu, ačkoliv školní jídelny mají povinnost odpad dávat do gastro nádob, které se pak hromadně sváží do bioplynky.
Rozvoz jídelního odpadu zvířatům je v Česku zakázán. Některá města, jako například Praha, mají hromadné svozy, jenže ne vždy odvezou všechno jídlo, které školy vyprodukují.
Plýtvá se nejenom přírodními zdroji, ale i penězi rodičů. Zároveň pak může dětem připadat, že vyhazovat potraviny je v pořádku
Průměrnou školu o 500 žácích stojí potravinový odpad zhruba 600 tisíc korun ročně a zhruba 1200 korun na každého žáka.
Podle Národního zdravotnického informačního portálu poskytuje dětem stravu devět tisíc školních jídelen, výdejen či vývařoven. Tyto jídelny uvaří ročně cca 383 milionů pokrmů a denně se v nich stravují téměř dva miliony dětí. Potenciál pro úsporu peněz i surovin je tak velký.
Špenát s vejcem už dětem ve školních jídelnách nechutná.
Naučit děti, že plýtvání není v pořádku
Školám se doporučuje především sledovat počet nevydaných porcí jídel.
Děti a rodiče mají vždy možnost obědy odhlásit v případě, že jsou nemocné nebo nemohou přijít ještě ten stejný den, lepší komunikace mezi rodiči, dětmi a školou by mohla pomoci.
Školy by měly také zvážit další využití pokrmů, jako je například chlazení zbylých potravin a znovu použití. Žáci by také měli být vzděláni o potravinovém odpadu a dopadech plýtvání jídlem.
Skutečně zdravá škola usiluje o to, aby si děti jídla vážily, aby znaly jeho hodnotu, dokázaly si jídlo vychutnat a naučily se, jak vzniká, podporuje a rozvíjí v žácích zdravé stravovací návyky. Zároveň umožňují dětem pěstovat bylinky, ovoce a zeleninu na školních zahradách, učit se základům vaření a navštěvovat místní farmy.
Školní jídelny mají předepsané tabulky, podle nichž musí žákům vařit - přihlíží se k pestrosti jídel i výživové hodnotě. Je však pravda, že jich lze dosáhnout i jinými, modernějšími jídly a ingrediencemi, které by byly pro dnešní děti atraktivnější.
Jak to máte vy?
Anketa
Anketa
Prameny:
Školní jídelny po 70 letech – stále rajská a buchtičky. ČT24 [online]. 2014-11-24 [cit. 2015-01-19]. Dostupné online
Jana Königová: Nakládání s odpady ve školních jídelnách, Raabe 2018, ISBN 9788074963506
