Článek
Celkem v Česku dětem poskytuje stravu cca 9 000 školních jídelen, výdejen či vývařoven. Tyto jídelny uvaří ročně cca 383 milionů pokrmů.
Jelikož jídla ze školních jídelen jsou v Česku velký pojem, denně se v těchto jídelnách stravují téměř 2 miliony dětí. Tedy skoro 77 procent školou povinných dětí. Nejvíce na Vysočině, kde je to přes 93 procent. Nejméně dětí, zhruba 48 procent, do jídelen chodí v Praze.
Jako důvod, proč dítě nechodí do jídelny, 40 procent dotázaných uvedlo domácí stravování. V 17 procentech případů dítěti v jídelně nechutná, u téměř 13 procent jsou důvody finanční.
Pro zhruba 60 procent rodičů je prioritou to, aby dítě nemělo hlad, 36 procent chce, aby dítě nemuselo jíst, co nemá rádo.
Klíčovými parametry školního stravování jsou pro 39 procent rodičů stálá kvalita jídel, pro 37 procent nabídka čerstvého ovoce a zeleniny a 33 procent dotázaných jako nezbytnost uvedlo dodržování hygieny. Vyplývá to z průzkumu agentury IPSOS.
Na setkání s bývalou spolužačkou jsme s trochou nadsázky vzpomínali, že právě školní stravě můžeme v mnoha případech poděkovat za některé averze, které máme od raného věku vůči jídlu.
Co se týče chuti školního jídla, veškerou vinu bychom rozhodně neměli házet jen na paní kuchařky, které si určitě svědomitě dělají svou práci. Kuchařky se především musí držet předepsaných receptů, které jim nedovolují jídla, kromě mini dávky soli a pepře, dochucovat či jinak vylepšovat.
Jako děcko to člověk vidí třeba i jinak, ale dneska vím, co to je za facha se sejít takto v šest nebo sedm ráno a navařit do desíti nebo jedenácti dopoledne pro oba stupně 1,500 obědů v pěti, šesti lidech? Občas se něco i nepovede. Ale ve školní jídelně nemůžeš vyhodit například 150 kg nudlí.
V případě, že jsme odmítali jíst, co nám vysloveně nechutnalo, poslouchali jsme od učitelek legendární větu: Víš, co by za to daly děti v Africe? Jaké jsou tedy nejhorší obědy ze školních jídelen?
- Špenát s vejci nebo špenátová polévka, protože byl z protlaku a někdy to byl takový hodně řídký šedivec.
- Masové kuličky v rajčatové omáčce. Nevábně vypadající hmota slepeného masa a rýže byla utrpením pro mnohé. Pokud navíc nesnášíte rajčata, těžko do vás někdo dostal byť jen malé sousto.
- Písmenková polévka, protože ta písmenka byla rozvařená na šrot.
- Krupicová kaše. Dobrá kaše potřebuje hromadu mléka, másla a ideálně taky trochu smetany. A kde by na to v jídelně vzali?
- Jáhlový/rýžový nákyp nebo sladká rýže, to byla mazlavá hmota bez chuti, z toho se mi zvedá kufr, i když to jenom slyším.
- Žemlovka z veky a jablek. Na talíři bylo jenom spousta jablek, hodně cukru ve tvaru lávy vybouchlé sopky.
- Mléčnou polévku s nudlemi jsem v první třídě, po naléhání soudružky učitelky - Musíš - vrátila do talíře. Koho kdy napadlo uvařit polévku z mléka? Podle mě je to zločin proti přírodě.
Polévka mléčná - ČSN 10 409. ČSSR. Polévka ve školkách a školních jídelnách.
- Karbanátky. U nás ve škole byla rozšířená taková fáma, že jsou k obědu téměř vždy v pondělí, protože do nich pomelou vše, co se nesnědlo za předchozí týden. Pokud jste se jim chtěli vyhnout, základ byl zahrabat je do bramborové kaše tak, aby je nebylo vidět.
- Brambory na kyselo. Jediné, co z toho bylo jedlé, byly jen ty brambory. Pokud k nim byla sekaná, bylo to ještě fajn, ale dají se najít i exempláře s vnitřnostmi jako kuřecí srdce, žaludky či játra.
- Buchtičky se šodó. To radši suchý chleba.
BONUS: Vařené mléko
Znám mnoho lidí, kteří dodnes nesnášejí mléko právě díky tomu, že je násilím nutili pít ho ve školce. Nejnechutnější bylo s kůžičkou nahoře. Ten pocit, když se vám přilepila na patro, je nezapomenutelný.
Jak jste to měli vy? Chodili jste do školní jídelny rádi, nebo z donucení? Bylo jídlo, které jste vysloveně nesnášeli, nebo naopak milovali?
Anketa
Prameny: https://www.nzip.cz, https://msmt.gov.cz
