Článek
Šiřitelé dezinformací používají různé techniky, aby lidi na internetu zaváděli a manipulovali s nimi. Od klonů autentických webových stránek až po důmyslně zmanipulované zvukové záznamy nebo videa (tzv. deepfake), jejichž účelem je ovlivňovat emoce a zatemnit úsudek.
Pokud je něco příliš dobré nebo příliš špatné na to, aby to byla pravda, nejspíš to pravda není
Například Ministerstvo školství Slovenské republiky v březnu 2024 upozornilo na podezřelý seminář, který obsahoval několik hoaxů.
Za seminářem stálo pravděpodobně občanské sdružení s názvem Slovenská národní rada obrození, které seminář prezentovalo jako snahu zásadně zvýšit účinnost vzdělávání na základních školách. Jeho obsahem byly přitom už na pohled bizarní hoaxy. Například, že slovenština je nejstarším evropským jazykem nebo dokonce, že sám Ježíš Kristus byl Slovák, respektive prapředek Slovanů.
Pedagogy dále chtěli poučovat například i o tom, že inkluzivní vzdělávání a demokratická emancipace žen jsou omylem. Tento seminář, který neměl žádné odborné garanty a web, na který se mail odvolával neobsahoval o semináři žádnou informaci, se měl uskutečnit v Ružomberku v kulturním domě.
Kulturní dům Andreje Hlinky v Ružomberku se od této informace distancoval. Jeho představitelé uvedli, že k žádnému potvrzení dané akce v daném termínu v jejich prostorách nedošlo, a žádný seminář se tudíž nekonal.
Seznam Zprávy cituje výzkum agentury Ipsos, podle kterého nepravdivé informaci víc než jednou uvěřilo 31,5 procenta dotázaných, nevím sdělilo 22 procent, 20,7 procenta tvrdí, že nenaletělo nikdy, a jednou 26 procent.
Informace obsahují poměrně velké množství prvků, ale při konkrétním určení dochází k omylům, jak je rozeznáme?
Falešné zprávy záměrně napodobují formát zpravodajství nebo jiného produktu žurnalistiky, přičemž jejich tvůrci úmyslně zavádějí své publikum zkreslováním reality.
Hoax je virálně rozšířená poplašní zpráva. Většinou má tři typické znaky: naléhavost, odkaz na iluzorní autoritu a žádost o šíření dál. Častým záměrem je vyvolání obav či strachu.
Propaganda je informace, nápad, názor nebo vizuální materiál. Není postavena pouze na polopravdách nebo nepravdách, ale i pravdivých faktech, ale vždy je zaujata směrem k propagaci jednotlivých stran nebo názorů.
Konspirační teorie vysvětluje nějakou událost nebo soubor okolností jako výsledek tajného spiknutí (konspirace) obvykle malou skupinou osob.
Parodie a satira jsou využívány pro šíření zavádějících informací nebo pro slaďování a kritizování cíle, které přesahují běžný rámec žánru.
Dezinformace označuje nepravdivou nebo zmanipulovanou informaci, která je šířena záměrně s cílem zavádět a uškodit. Mohou mít podobu nepravdivého nebo zmanipulovaného textu, obrázku, videa nebo zvuku, přičemž mohou být použity k podpoře konspirací, šíření pochybností a diskreditaci pravdivých informací či jednotlivců a organizací. I pravdivou informaci považujeme za dezinformaci, pokud je podána manipulativním způsobem.
Mezi dezinformace nepatří neúmyslné chyby ve zpravodajství, satira, parodie ani zprávy a komentáře nakloněné jedné straně, jestli jsou takto označeny.
Malinformace je informace, která je sice pravdivá, nicméně je šířena s negativními pohnutky a cíli, způsobovat škodu, rozvrat, paniku, tedy vyvolávající škodlivé následky ve společnosti.
Jak neusednout na lep dezinformacím?
Nežli informaci přepošlete dál, zastavte se a zapojte své kritické myšlení. Zjistěte, zda informaci uvedly i jiné zdroje. Využijte pokročilého vyhledávání. Navštivte stránku pro ověřování faktů a zjistěte, zda se danou informací zabývala. Mezi osvědčené služby ověřování skutečností patří mimo jiné DW Fact Check, FRANCE24 Les Obervateurs, AFP Factcheck a EUvsDisinfo a mnoho dalších.
Anketa
Zdroje:
ALVAROVÁ Alexandra, Průmysl lži Propaganda, konspirace a dezinformační válka. Praha: TRITON, 2022 ISBN 978-80-7684-056-0. 2.
TÁBORSKÝ Jiří, V síti dezinformací Proč věříme alternativním faktům. Praha: Grada Publishing a. s., 2018. ISBN 978-80- 264-1805-4.
