Článek
- Život v socialistickém Československu vyžadoval znalost spousty informací, o nichž v dnešní době nemáme ani ponětí.
- Mnoho organizací a institucí bylo obvykle schovaných pod zdánlivě nepochopitelnými zkratkami.
Podívejte se na některé z těch nejzajímavějších a zavzpomínejte, které ještě znáte.
ROH – Revoluční odborové hnutí
Hlavní odborová organizace v Československu existující od roku 1946 do jara 1990. Původně měla navazovat na prvorepublikové odborové organizace. Po převzetí moci komunisty v roce 1948 se stala jedním z jejich nejdůležitějších orgánů.
Za socialismu nebylo konfrontační vymezování se vůči zaměstnavateli žádoucí. Činnost odborových organizací ROH se zpravidla zaměřovala na vybírání členských příspěvků, organizování společenských (MDŽ) a rekreačních aktivit a provozování rekreačních objektů pro pracovníky. Příznačnou aktivitou bylo každoroční rozdávání vánočních kolekcí. Odborové organizace se v té době, podobně jako stranické buňky KSČ, také v různých situacích podílely na hodnocení pracovníků.
Kromě období kolem pražského jara, kdy se ROH výrazněji osamostatnilo, se většinu času jeho působnosti jednalo o jednu z nejzásadnějších a do státní struktury nejprorostlejších uskupení.
BSP – Brigáda socialistické práce
Ve smyslu normalizační ideologie se jednalo o nejvyšší formu socialistického soutěžení. Různé pracovní kolektivy se přihlásily do soutěže a následně docházelo k hodnocení efektivity jejich pracovního nasazení a výkonů. Po nějaké době se ty úspěšnější mohly honosit právě tímto titulem.
VUML – Večerní univerzita marxismu-leninismu
Nechvalně proslulá forma socialistického vzdělávání. Základem výuky byla samozřejmě ideologická znalost marxistické ekonomie a leninské politiky. Studium trvalo čtyři semestry a každý semestr byl zakončen zkouškou.
Je vhodné poznamenat, že stejně jako to, že k tzv. Velké říjnové socialistické revoluci došlo v listopadu a nikoli v říjnu, tak i studium na této večerní univerzitě nikdy neprobíhalo večer. Její frekventanti byli prostě jednou za čtrnáct dní uvolněni z práce a výuka se odehrávala od osmi hodin ranních do dvou hodin odpoledne.
Lze tedy shrnout, že drtivá většina lidí ten VUML jaksi prošvejkovala. Odsuzovat někoho za to, že absolvoval VUML, je tedy podobné jako mu vyčítat, že v osmi letech chodil do Pionýra a nosil na krku červený šátek.
SČSP – Svaz československo-sovětského přátelství
Mezi lidmi byla často vysmívaná a nazývaná ruským kámošem. Jejím cílem bylo propagovat přátelství a sovětskou kulturu v Československu. Během 50. let se jednalo po ROH o druhou nejmasovější organizaci státu. Zřejmě nepřekvapí, že až do své smrti byl v jejím čele Zdeněk Nejedlý, poválečný komunistický ministr školství.
RVHP – Rada vzájemné hospodářské pomoci
Od roku 1949 fungovala jako mezinárodní organizace sdružující státy východního bloku a umožňující stalinistickému Sovětskému svazu kontrolu nad ekonomikou jeho jednotlivých satelitů. Rada zanikla s postupným koncem socialistického režimu v jednotlivých zemích a samotný Sovětský svaz tuto svou organizaci přežil jen o půl roku. Tedy v roce 1991, měla už jen deset členských států, přestože na vrcholu sil spolupracovala s více než dvojnásobkem zemí.
HSTD – Hlavní správa tiskového dohledu
Jednalo se o orgán předběžné cenzury. Všechny mediální výstupy od roku 1953 musely být před publikací prověřeny a schváleny pracovníkem HSTD. Oficiálně tento úřad zanikl roku 1966. Pak ho vystřídala obdobně působící Ústřední publikační správa, zrušená o dva roky později v rámci pražského jara.
OPBH – Okresní podnik bytového hospodářství
Roku 1959 začalo fungovat uskupení spravující domy v Československu. Jednak se staralo o jejich úklid a opravu, hlavně však mělo ve své moci většinu bytů ve větších městech, a tak kdo se chtěl k nějakému pěknému bydlení dostat, musel být s tamními úředníky zadobře. Jednalo se tak o možná největší ráj šedé ekonomiky, v níž se s byty šmelilo, jak to jen šlo.
LSD – Lidové spotřební družstvo
Jinak také Okresní lidové spotřební družstvo Jednota. V praxi se jednalo o seskupení podniků, obvykle na regionální bázi. Společně vystupovaly jako právnická osoba a měly vlastní výkonné orgány.
PKOJF – Park kultury a oddechu Julia Fučíka
Stejně jako dnes sloužil částečně jako park, částečně jako kulturní centrum s řadou pavilonů určených pro speciální události a výstavy. Byl to socialisticky přijatelný, ačkoli zdlouhavý, název pro dnešní holešovické Výstaviště Praha. Mezi lety 1953 a 1990 byl jeho název navíc ověnčený jménem ikonického komunistického novináře.
SNB – Sbor národní bezpečnosti
Oficiálně hlavní represivní orgán státu mezi lety 1945 a 1990, v praxi zastřešující organizace pro policii (Veřejnou bezpečnost – VB) a zpravodajskou a tajnou službu (StB – Státní bezpečnost).
Pokud zkratek stále nemáte dost, připomeňte si slavnou písničku Ivana Mládka. Pak se nezapomeňte zapojit do anket.
Anketa
Anketa
Zdroje:
Zbyněk Kos: Zkratky, značky, akronymy, Horizont, Praha 1983