Článek
- Životní úroveň komunisté krátce po uchopení moci rychle podkopali znárodňováním, kolektivizací a měnovou reformou.
- Kromě těchto krádeží v režii státu životní úroveň lidí stále více zaostávala za životní úrovní na Západě, a byla nižší než dnes v důsledku ekonomického selhávání socialismu.
Podle různých zdrojů a indicií se zdá, že poválečný restart československé ekonomiky byl mimořádně rychlý a že v roce 1946 se žilo lépe než v řadě jiných zemí střední či západní Evropy
Po roce 1948 nastupující komunistický režim vyhnal v lepším případě společenské a podnikatelské elity do emigrace, v horším je zavřel do kriminálů a pracovních táborů. Stalinské období nepřálo lidem ani ekonomice, začátek 50. let byl vyplněn stagnací.
V roce 1953 tak vycházela kupní síla Čechů pouze na úrovni 41 procent americké. Od poloviny 50. let nastala vzestupná fáze, kdy socialistické Československo náskok stahovalo. Rekordem byl výsledek 56 procent v roce 1975. Poté již začal totalitnímu režimu docházet dech a ekonomický růst začal za západním světem zaostávat.
Zatímco například v letech 1970 až 1988 rostla průměrná reálná mzda v socialistickém Československu podle indexu životních nákladů v průměru o 1,3 % ročně a podle přepočtu oficiálních průměrných cen pouze o 0,3 %, tak například v Rakousku a Finsku rostla v průměru o 2,5 %.
Průměrná mzda a průměrný důchod se po roce 1989 zvýšily výrazněji než inflace, resp. ceny většiny statků. Průměrná nominální mzda v Česku vzrostla do roku 2024 na 45 854 korun
Zaměstnanec s průměrnou mzdou a důchodce s průměrným důchodem si tak dnes může koupit větší objem téměř všech výrobků než na konci socialismu. Zaměstnanec s průměrnou mzdou si například dnes může koupit 4krát a důchodce s průměrným důchodem 3,6násobně více kuřat než v roce 1989.
Dostupnější je dnes například i osobní automobil – zatímco v roce 1989 bylo na škodovku zapotřebí přibližně 27 průměrných měsíčních platů, v roce 2018 na jednoduché osobní auto stačilo necelých 11 průměrných platů.
Podobně je tomu i v případě služeb, například dovolené, která je dnes v průměru pro lidi dostupnější nežli za socialismu.
Reálná kupní síla lidí za socialismu však byla ještě nižší. Osmdesátá léta pak byla vysloveně ztracenou dekádou. Zatímco západní svět řešil nástup osobních počítačů, energetickou efektivitu a stav životního prostředí, socialistický průmysl se pomalu měnil v jeden velký skanzen
Důvodem jsou například uměle nízké oficiální ceny dotovaného zboží a zároveň vyšší a statisticky nepodchycené ceny zboží a služeb ve stínové ekonomice, které si lidé často kupovali.
Životní úroveň obyvatel limitovala i nízká a oproti západním zemím nižší vybavenost statky dlouhodobé spotřeby, například elektrospotřebiči, či automobily. Například v roce 1983 připadalo v Československu na 100 obyvatel 27 rádií a v Rakousku 53. V roce 1989 bylo na 100 obyvatel 15 připojených telefonů a 20 osobních aut, zatímco v Rakousku bylo v té době až přes 40 telefonů a 39 aut na 100 lidí.
V posledním roce komunistické vlády už byli Češi v průměru chudší než Řekové, Portugalci či Izraelci. Pokud vás bude nějaký kovaný soudruh přesvědčovat, že jsme na tom byli lépe než Itálie, nevěřte mu. To nebyla pravda už od roku 1952.
Životní úroveň limitovala i nízká kvalita zboží a služeb, také zúžený výběr a stále častější nedostatkovost dnes běžného zboží
Fronty na maso či pomeranče, nebo pořadníky s dlouhými čekacími lhůtami na osobní auta si dnešní spotřebitelé umí představit pouze s obtížemi, před rokem 1989 byly realitou.
Porovnání míry inflace Eurozona versus Česko.
Nižší kvalitu života lidí za socialismu dokumentují i ukazatele jejich věku dožití a zdravotním stavu a byrokratické bariéry při cestách do zahraničí, zejména na Západ, jakými byly cestovní doložka a devizový příslib. Omezením kvality života lidí v socialismu však byla jejich celková nesvoboda, včetně nesvobody vystěhovat se do jiných zemí.
Rozebírat příčiny této stagnace by si rozsahem vyžádalo samostatný text. Stručně řečeno, centrální plánování nikdy a nikde nedokázalo konkurovat živelné síle svobodného podnikání
Pokud se objevil zajímavý nápad, třeba jako automobil Škoda 720, tak často skončil jen na papíře nebo u prototypu. Režim se chlubil tím, že celou polovinu exportu tvoří stroje a zařízení. Problém byl v tom, že tyto dodávky směřovaly hlavně na nenáročné východní trhy. Naopak hlavní položky československého exportu do západního Německa v 80. letech tvořilo hnědé uhlí, kaolin, sklo, dřevo a jiné základní suroviny.
Je nesporné, že i dnešní doba má své negativa. Není však možné argumentovat tím, že bylo levněji, připisovat komunistům a socialistickému zřízení neexistující zásluhy a vyžívat se ve zkreslené nostalgii.
Anketa
Zdroje:
Daniel Kunštát: Za rudou oponou, Slon, Sociologický ústav AV ČR 2014 , ISBN9788074191435
https://csu.gov.cz/produkty/ceska-republika-od-roku-1989-v-cislech-aktualizovano-2482023
https://www.mpsv.cz/web/cz/zakladni-ukazatele-z-oblasti-prace-a-socialniho-zabezpeceni-v-cr
https://ec.europa.eu/eurostat/web/hicp/database
