Článek
Tak tu máme další z celé řady příspěvků. které upozorňují na negativní projevy části seniorské populace. Úcta není automatická. Zde není co namítat, ale senioři ji ve většině případů také po nikom nevymáhají. Úctu obvykle projevujeme jen malé skupině občanů, kteří hráli významnou kladnou roli v našem životě. Slovo úcta bych tedy nahradila ohleduplností. Ve chvíli, kdy dosáhneme vysokého věku, jsme pomalejší, nemocní, zranitelnější, někdy i nevrlí, očekáváme od těch mladších, že pro příznaky stáří budou mít pochopení a budou se k nám chovat ohleduplně. Jiný autor před časem vypustil myšlenku, že senioři by měli mít omezené volební právo, případně se podrobit psychologickým testům. Říká se, že starého psa novým kouskům nenaučíš, a tak bych současnou generaci seniorů nechala v klidu dožít. Ale pro mladé, kteří souhlasně pokyvují hlavou těmto nápadům navrhuji, aby si podobnou změnu vyhradili pro sebe. Třeba uzavřením testamentu, že se od osmdesáti let vzdávají svého volebního práva. Možná jim s přibývajícími léty dojde, jak se v mládí mylili.
