Článek
Řekli byste si, že v dnešní době moderní techniky a technologie je vše modernizované a hlavně automatizované, ale kdepak, v komerčních chovech se „láska“ dělá ručně!
Přirozené páření - proč nenecháme na přírodě, aby si kohout se slepičkou poradili sami?
Se stále se rostoucí spotřebou vajec by si v dnešní době zřejmě příroda neporadila. A ne každý může mít doma slepice. Jak uvedla jedna zaměstnankyně komerčního chovu: „Když ty chceš jíst pořád ty hemenexy, tak já musím vzrušit kohouta a inseminovat slepici. Tak to je. Spotřeba vajec u nás stále roste.“
Podle údajů, které jsou od Českomoravské drůbežářské unie k dispozici, např. v roce 2022 každý Čech snědl 263 kusů vajec (do tohoto čísla je ovšem nutné dále započítat i vejce, která se používají v pekárnách a při výrobě salátů nebo majonéz).
I ve světě roste spotřeba vajec. V Evropské unii se spotřeba vajec v roce 2022 přiblížila na 6,2 milionu tun a podle údajů Evropské komise se předpokládá, že do roku 2031 vzroste na 7 milionu tun.
ilustrační foto
Vývoj cen vajec v ČR
- V prosinci roku 2020 stálo vejce v obchodě v průměru 2,70 Kč
- V prosinci roku 2022 se jeho cena pohybovala kolem 5 Kč
- V roce 2023 byla cena 1 ks vajíčka v některých obchodech i 10 Kč (záleží vždy, zda se jedná o vajíčka z chovu ve volném výběhu, z halového nebo podestýlkového chovu nebo i na velikosti).
- Z dat ČSÚ vyplývá, že od začátku roku meziměsíčně zrychlil pokles cen vajec. Cena jednoho vejce byla v lednu 2024 podle ČSÚ 4,658 Kč a v březnu 2024 byla cena 4,568 Kč.
Teorie z přírody
Pářící aktivita vychází od kohouta, který se přibližuje ke slepici, svěšuje křídla a dělá šouravé kroky do stran. Slepice ochotná k páření si přisedne s poněkud roztaženými křídly, kohout jí skočí na záda a zobákem ji drží za šíji. Po přitisknutí své kloaky ke kloace slepice do ní vpraví semeno.
Ve srovnání se savci je počet ejakulací mimořádně vysoký. Kohout denně pojímá padesát až šedesátkrát. Množství ejakulátu u drůbeže je malé, u kohouta např. dosahuje průměrných hodnot 1 ml při koncentraci 3 milióny spermií v 1 mm3.
Pro úspěšné chování více než dvou kohoutů v domácích chovech, je zapotřebí především správný počet slepic v hejnu a hlavně také dostatek prostoru na dvoře. Kohout v nejlepších letech může zaopatřit až 16 slepic. Ve standardním hejnu na dvorku by kohout neměl mít méně než čtyři slepice a pokud by bylo slepic méně, je lepší nechat kohouta pár dní z měsíce na samotce (hlavně na jaře), aby si slepice od páření také občas odpočinuly.
ilustrační foto
Důležitý je fakt, že slepice ke snášení vajec kohouta nepotřebuje. Ke kladení vajec potřebuje jen světlo, vodu a krmení. Mnoho chovatelů proto považuje kohouta na dvoře za zbytečného, protože ho pouze živí, ale žádný užitek z něj není. Vajec se od nich nedočkají a někteří z nich mohou být dokonce i agresivní. Ale z mnoha důvodů má kohout na každém dvorku svoje místo. A to nejen kvůli oplození!
V případě, že kohout inseminuje slepici, je její vejce oplozené a začne samotný proces s líhnutím vlastních vajec. Vejce mohou být po splynutí slepičí a kohoutí kloaky oplodňována po dobu 4 týdnů, protože spermie zůstává životaschopná asi 30 dní, ukládá se to tzv. hnízd spermii podél slepičích vaječníků.
A v přirozeném procesu líhnutí kuřátek potom přichází na řadu slepice tzv. kvočna, která alespoň celé tři týdny na vejcích sedí.
Komerční rozmnožovací chov a líheň
V případě komerčních chovů většina slepic ani kohouta neviděla.
Proces inseminace provádějí zaměstnanci.
Jeden pracovník hladí kohouta po zádech, potom zmáčknutím kloaky kohouta vzruší a druhý pracovník sperma zachytí a odebere do zkumavky. Během jedné směny pracovníci takto inseminují několik desítek kohoutů. Následně se zavede sperma do slepice. Oplozená vajíčka se potom umísťují do líhně.
Z historie líhně
- Rok 1896 a Charles Cyphers vynalezl velkokapacitní líheň, do které šlo umístit až 20 000 kachní vajec.
- Egypťané a Číňané používali k líhnutí místnosti, ve kterých spali. Ke zvýšení teploty v místnosti používali otevřeného ohně. Je prokázáno, že taková jedna egyptská nebo čínská rodina dokázala ročně prodávat až 30 000 kuřátek týdně.
Dokonce už tehdy obraceli Egypťané a Číňané vejce dvakrát denně, protože věděli, že pokud to neudělají, tak se embryo přilepí na skořápku a zahyne.
- V polovině roku 1600 se i v Evropě začali objevovat i první publikace o tom, jak líhnout a chovat slepice kdykoliv v roce.
- Jedním z prvních vlivů domestikace slepic byly kohoutí zápasy, které vedly k rozšíření drůbeže po celém světě. Mnoho biblických veršů se týká právě i slepic a kohoutů.
- První patent amerického inkubátoru uhelné lampy byl udělen roku 1844 - vynálezcem se tehdy stal Lyman Byce.
- V roce 1892 přišla na scénu společnost Ertel Co. a její zakladatel George Ertel, který postupně začal vynalézat a patentovat kompletní řady drůbežích inkubátorů. Jeho vynález potřeboval k fungování horkou vodou a petrolejovou lampu a zaručoval rovnoměrné teplo v celé líhni. Už tehdy byl inkubátor opatřen tepelnou lampou, teplou vodu, regulátorem vlhkosti a podnosy určené pro správné držení vajíček.
Líhnutí kuřete.
Závěr
Od prvních líhní uplynuly stovky let. Líhnutí vajec je pro mnohé chovatele zábavným a velice jednoduchým koníčkem. Nicméně líhně řízené počítačem a se 100 % úspěšností zatím vynalezené nebyly.
S rostoucí cenou vajec se lidé čím dál tím více zajímají o chov slepic. Ovšem ne každý má tu možnost. Kvůli stále se zvyšující spotřebě vajec přišly na řadu farmy a komerční chovy, které mají mimo samotné líhně také za cíl udržovat a zdokonalovat gen kura domácího.
