Článek
Jako Fénix
Tento fascinující příběh začal v roce 1961, kdy se Kuvajt zbavil britského dohledu a stal se nezávislým státem. Cesta to nebyla jednoduchá, obzvlášť vztahy se sousedním Irákem připomínaly spíš horskou dráhu. Irácká okupace Kuvajt zdevastovala, hlavní město bylo vydrancováno a tisíce Kuvajťanů přišly o život. Přesto se Kuvajt jako bájný Fénix dokázal znovu vznést z popela.
Kuvajt získal nejvyšší index lidského rozvoje v arabském světě a také nejvyšší index sociálního pokroku v muslimském světě.
Díky obrovským zásobám ropy si jeho občané žijí v luxusu, který by jim leckdo záviděl. A rozhodně se nemusíte bát, že by v zemi o rozloze 860 km2 nebylo kde utrácet. Jen ty ceny zde rozhodně nejsou pro každého.
Kuvajt je ke svým občanům nesmírně štědrý
Co to znamená, když je stát ke svým občanům štědrý? To znamená, že se nikdy nemusíte bát nedostatku. Ba co víc, životní úroveň Kuvajťanů je tak vysoká, že každá domácnost má svého sluhu a v obchodech pořídíte opravdu cokoliv si zamanete.
Půjčky jsou tu bezúročně a energie za své občany platí stát. Benzín je tu doslova levnější než voda.
Mladý pár dostane od státu ke svatbě 25 000 dolarů a hypotéku na 250 000 dolarů získáte s nulovým úrokem a s velkou šancí, že vám půlku splátek stát odpustí.
Lékařská péče a vzdělání jsou zdarma, a pokud se Kuvajťan rozhodne studovat v zahraničí, vláda mu zaplatí nejen letenku a školné, ale i štědré stipendium.
Potřebuje Kuvajťan za léčbou do ciziny? Žádný problém. Vláda hradí nejen cestu, pobyt a léčbu pacientovi, ale i výdaje doprovázejících příbuzných.
Přídavky na děti zde činí 200 dolarů měsíčně, a to do věku 26 let. Podpora pro rozvedenou ženu činí 1 400 dolarů měsíčně, dokud si žena nenajde práci. Minimální důchod je 3 000 dolarů. A občas se tu peníze prostě jen tak rozdávají – třeba k 50. výročí nezávislosti dostal každý občan 3 500 dolarů.
Kuvajťané nikdy nedělají podřadné práce, na to mají zahraniční přistěhovalce. Sami zastávají jen vysoce postavené funkce. Například plat lékaře nebo učitele je 15 000 dolarů měsíčně. Nezřídka však mají Kuvajťané práci, kam ani nemusí chodit, protože za ně pracuje několik najatých přistěhovalců.
Přistěhovalci tvoří asi ¾ obyvatelstva Kuvajtu. Zastávají méně lukrativní práce, jako je obsluha v restauracích, práce na stavbách, dělnické práce apod. Mají také speciální obchodní centra, kde si mohou dovolit nakupovat. Potkáte je také v hromadné dopravě, kde naopak rozhodně nepotkáte Kuvajťana.
Kuvajt
Nic není zadarmo
Samozřejmě, tento ráj na zemi má i své záporné stránky. Nic totiž není zadarmo.
Benzín je sice levnější než voda, ale to především proto, že vody je nedostatek. Pitná voda se tu vyrábí odsolováním vody mořské.
Také tu nenajdete téměř žádnou zeleň, tedy kromě té, kterou si pěstují jako ozdobu svých sídel Kuvajťané. Na veřejné zeleni se šetří. Relaxovat tak Kuvajťané chodí do rozlehlých nákupních center.
Nikdo nesmí kritizovat emíra. Zakazuje to totiž ústava. Také je zde nulová tolerance vůči alkoholu.
Na druhou stranu, Kuvajťané si žijí bez starostí, s vlastním služebnictvem a s jistotou, že když cena ropy na světovém trhu vyletí nahoru, emír jim odpustí všechny dluhy. A tak se modlí, aby ropa zase zdražila.
Kuvajt není zemí muzeí a historických památek. Je to spíš obrovské nákupní centrum uprostřed pouště, kde se procházejí spokojení Kuvajťané a nakupují vše, na co si vzpomenou, a jejich sluhové jim to vše pěkně nosí.
Je to země kontrastů, monarchistický ráj, kde se za blahobyt platí mlčením. Kontroverzní? Určitě. Fascinující? Bezpochyby.
Anketa
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kuvajt
https://www.youtube.com/watch?v=5usyuXeUHk0
