Když rozhodují lékaři. Příběh dívky, která se narodila jako chlapec

Představte si, že se narodíte jako zdravý chlapec. Máte bratra dvojče, normální rodinu a celý život před sebou. Pak ale přijde banální lékařský zákrok, který se nepovede, a místo snahy napravit chybu padne rozhodnutí, které vás má „zachránit“ tím, že z vás někdo udělá úplně jiného člověka.

Tento příběh se skutečně stal. Ne v temném koutě světa či historie, ale v moderní medicíně 20. století v Kanadě. Lékaři tehdy věřili, že identitu dítěte lze vytvořit výchovou, a pokud se začne dostatečně brzy, tělo i mysl se přizpůsobí.

Výsledkem byl jeden z nejkontroverznějších případů v historii medicíny. Dítě, které se narodilo jako chlapec a bylo vychováváno jako dívka. Ne proto, že by si to přálo, ale protože to někdo považoval za nejlepší řešení.

Bruce a Brian Reimerovi se narodili v roce 1965 v Kanadě jako jednovaječná dvojčata. Oba byli zdraví, donošení a bez komplikací. Rodina žila obyčejný, klidný život. Rodiče prostě jen chtěli vychovat své děti bezpečně a šťastně.

Na začátku nic nenaznačovalo, že by se jejich osudy měly dramaticky změnit. Bruce i Brian měli naprosto běžný start do života. To, co následovalo, však nebylo důsledkem přírody, ale lidského rozhodnutí.

Když dvojčatům bylo jen pár měsíců, rodiče se na doporučení lékařů rozhodli pro obřízku. V 60. letech šlo o běžný a bezpečný zákrok, jenže u Bruce se vše pokazilo. Experimentální metoda s použitím elektrického nástroje způsobila vážné poškození tkáně a chlapec přišel téměř o celý penis.

Rekonstrukční chirurgie pro tak malé dítě prakticky neexistovala. Rodiče byli zdrcení a hledali jakoukoliv pomoc. A právě tehdy vstoupil do příběhu John Money.

John Money, respektovaný psycholog a sexuolog, byl přesvědčený, že genderová identita není vrozená, ale formuje se v raném dětství výchovou a prostředím. Podle jeho teorie se dítě narodí „neutrální“ a teprve okolí z něj vytvoří chlapce či dívku.

Případ Bruce Reimera se zdál ideální pro jeho výzkum. Money rodičům nabídl řešení, které prezentoval jako humánní a vědecké – změnit tělo dítěte a výchovu, a tím změnit i jeho identitu. V 60. letech byl Money autoritou, které málokdo odporoval. A tak se zoufalí rodiče rozhodli jeho radu poslechnout. Chtěli pro své dítě přece to nejlepší.

A tak se Bruce, který byl ještě batole, podrobil chirurgickému zákroku, jehož cílem nebylo napravit poškození, ale změnit pohlaví dítěte. Lékaři mu odstranili pohlavní orgány a zahájili přípravu na život v ženské roli.

Bruce dostal nové jméno – Brenda. Oblékali ho do dívčích šatů, dostával panenky a každý den mu bylo systematicky vštěpováno, že je dívka. Rodičům stále opakovali, aby nikdy neprozradili pravdu. Jakýkoli náznak pochybnosti mohl podle Moneyho „ohrozit vývoj identity“.

Brenda se stala živým experimentem. Její dětství se neřídilo jejími potřebami, ale očekáváním dospělých a vědeckou teorií. Navenek se případ prezentoval jako úspěch, doma a ve škole však rostl chaos a zmatek.

Brenda se od dětství bránila ženské roli. Odmítala dívčí oblečení a přirozeně tíhla k „chlapeckým“ aktivitám. Nešlo o vzdor, ale o instinkt.

S přibývajícím věkem se objevily psychické potíže – úzkost, stud, pocit viny a izolace. Ve škole se stala terčem posměchu a šikany. Pravidelné „terapie“ Johna Moneyho místo pomoci jen kontrolovaly, zda se Brenda chová podle očekávání.

Když byla Brenda v pubertě, její psychický stav se zhoršil a svěřila se rodičům, že se necítí jako dívka. Ti tak stáli před volbou, zda mají i nadále udržovat lež, nebo přiznat pravdu. Nakonec jí řekli, že se narodila jako chlapec.

Pro Brendu to byl šok, ale i úleva. Poprvé dostala vysvětlení pro své pocity, které ji od dětství provázely. Přijala zpět mužskou identitu a nové jméno David a začal proces návratu k sobě, poprvé vedený vlastním rozhodnutím, nikoli teorií dospělých.

David se snažil vést normální život, podstoupil několik operací, našel si práci a snažil se budovat vztahy. Dokonce se oženil. Psychické následky dětství však zanechaly hluboké jizvy.

I když David našel způsoby, jak žít dál, stíny minulosti provázely celou rodinu. Experiment, který Money prezentoval jako vědecký úspěch, byl jen zdrojem utrpení pro celou rodinu.

Davidův příběh se stal symbolem nebezpečí experimentování s identitou dítěte bez jeho souhlasu. Money původně prezentoval případ jako důkaz, že gender je naučený. Realita však byla naprosto odlišná.

Tento příběh změnil přístup k medicíně a psychologii, upozornil na rizika zásahů do pohlavní identity dětí a zdůraznil význam souhlasu a respektu k jeho individuálním potřebám. Ideologie a teorie prostě nemohou nahradit empatii a lidské pocity.

Experiment skončil jako lekce o limitech vědy a moci dospělých (především lékařů jakožto kapacit) nad dítětem.