V 16 letech studoval na Harvardu. Jak se z nadaného dítěte stal nejhledanější atentátník Ameriky?

V květnu 1942 se v Chicagu narodil Theodore John Kaczynski. Vyrůstal v běžné rodině, jeho rodiče kladli velký důraz na vzdělání a brzy zjistili, že jejich syn má neobyčejné schopnosti.

Ted vynikal především v matematice. Učil se rychleji než ostatní děti, a tak během školní docházky přeskočil dva ročníky. Jeho IQ dosahovalo hodnoty kolem 167.

Jenže být nejchytřejším dítětem ve třídě nemusí být vždycky výhra. Ted byl mladší než jeho spolužáci, obtížněji navazoval přátelství a často působil jako samotář. Přesto nebyl úplně odříznutý od kolektivu. Účastnil se například šachového kroužku a kroužku němčiny.

V roce 1958 přišel úspěch, o jakém většina středoškoláků může jen snít. Šestnáctiletého Teda Kaczynského přijali na Harvardovu univerzitu. Zatímco jeho vrstevníci měli před sebou ještě dva roky střední školy, on už nastupoval na jednu z nejprestižnějších univerzit světa.

Na Harvardu se Kaczynski ocitl mezi výrazně staršími studenty. Byl mimořádně inteligentní, ale společenský život mu příliš nešel.

V roce 1959 se přihlásil do psychologického výzkumu profesora Henryho Murraye, který se zabýval reakcemi člověka na stres a psychický tlak. Účastníci měli nejprve podrobně popsat své názory, hodnoty a osobní přesvědčení. Později byli vystavováni konfrontacím, při kterých vyškolení protivníci jejich postoje tvrdě napadali a zesměšňovali. Průběh se zaznamenával, účastníci byli sledováni a vystavováni nepříjemnému psychickému nátlaku.

Dnes by takové zacházení vyvolalo vážné etické námitky. Není proto překvapivé, že se později objevily úvahy, zda experimenty nemohly ovlivnit Tedovu psychiku. Výzkumu se totiž účastnil přibližně tři roky.

Ať už si z Harvardu odnesl jakékoliv zkušenosti, jeho studijní výsledky zůstávaly vynikající. Po absolvování pokračoval na Michiganské univerzitě, kde získal doktorát z matematiky. V roce 1967 nastoupil jako odborný asistent na Kalifornskou univerzitu v Berkeley. Bylo mu teprve 25 let.

Měl prestižní zaměstnání a před sebou slibnou vědeckou kariéru. Jenže v roce 1969 překvapivě rezignoval. Proč se vzdal práce, ke které měl tak mimořádné předpoklady, dodnes není úplně jasné.

Po odchodu z Berkeley se Kaczynski rozhodl pro život, který měl s akademickým prostředím pramálo společného. V roce 1971 se usadil poblíž městečka Lincoln v Montaně. S pomocí svého bratra Davida postavil malou dřevěnou chatrč, která neměla elektřinu ani tekoucí vodu.

Uvnitř bylo jen nejnutnější vybavení. Kaczynski si obstarával dřevo, pěstoval zeleninu, lovil a snažil se žít co nejvíce nezávisle na moderní společnosti. Člověk, který ještě nedávno řešil složité matematické problémy, teď trávil dny obstaráváním základních životních potřeb.

Sám o sobě by takový život nemusel být ničím zvláštní. Jenže Kaczynského odpor k moderní civilizaci postupně sílil. Průmysl a technologický pokrok považoval za hrozbu pro lidskou svobodu. Vadilo mu, jak společnost zasahuje do přírody, a stále více se utvrzoval v přesvědčení, že celý systém je potřeba zásadně změnit.

Jeho myšlenky přitom nezůstávaly jen na papíře. V okolí chatrče začal páchat drobné sabotáže a ničit věci, které spojoval s moderní civilizací. Postupně dospěl k rozhodnutí, že proti nenáviděnému systému použije násilí.

První bomba explodovala v květnu 1978 na Northwestern University v Chicagu. Podezřelý balíček otevřel pracovník univerzitní bezpečnosti a utrpěl zranění ruky.

Tehdy ještě nikdo netušil, že jde o začátek série útoků, která potrvá 17 let. Bombových útoků provedl za tu dobu celkem 16 a vyžádaly si tři mrtvé a více než dvacet zraněných. První smrtelný útok přišel v roce 1985. Před obchodem s počítači v Sacramentu explodovala bomba, která zabila jeho majitele.

Kaczynski se zaměřoval především na univerzity, letecké společnosti a lidi spojené s technologiemi či průmyslem. Bomby zanechával na veřejných místech nebo je posílal poštou. Oběti často neměly žádnou možnost poznat, že jim někdo připravil smrtící past.

FBI mezitím vedla rozsáhlé pátrání. Pachatel získal označení Unabomber podle vyšetřovacího názvu případu UNABOM, odvozeného od útoků souvisejících s univerzitami a leteckou dopravou.

Kaczynski používal obtížně dohledatelné materiály a pečlivě se vyhýbal stopám, které by ho mohly prozradit. Dařilo se mu tak vyšetřovatelům unikat celých oněch 17 let. Zatímco po něm pátraly stovky lidí, dál žil ve své nenápadné chatrči v Montaně.

V roce 1995 se Kaczynski rozhodl své názory představit veřejnosti. Redakcím amerických novin zaslal rozsáhlý manifest nazvaný Průmyslová společnost a její budoucnost. Na desítkách stran vysvětloval, proč podle něj technologický pokrok ničí lidskou svobodu. Zároveň slíbil, že pokud bude text zveřejněn, s útoky přestane.

FBI nakonec se zveřejněním souhlasila, mimo jiné v naději, že někdo autora podle jeho slov pozná. A přesně to se stalo.

Kaczynského švagrová Linda Patriková si všimla podobnosti mezi manifestem a názory svého švagra. Upozornila na ni manžela Davida, který měl zpočátku pochybnosti. Při podrobnějším čtení však začal poznávat bratrovy myšlenky i charakteristický způsob vyjadřování.

David nakonec prostřednictvím právníka kontaktoval vyšetřovatele a předal jim Tedovy starší písemnosti. Jazyková analýza odhalila natolik výrazné shody, že se Ted Kaczynski stal hlavním podezřelým.

Dne 3. dubna 1996 ho FBI v jeho chatrči zatkla. Při prohlídce našla součástky bomb, hotové výbušné zařízení a tisíce stran ručně psaných poznámek, včetně záznamů o útocích.

V roce 1998 se Kaczynski přiznal k vině a dostal doživotní trest bez možnosti podmínečného propuštění. Zemřel 10. června 2023 ve věku 81 let, když si ve vězení vzal život.

A takhle dopadl člověk s nadprůměrně vysokým IQ a obrovským matematickým nadáním. Chlapec, který přeskakoval ročníky, v 16 letech se dostal na Harvard a v 25 získal doktorát, nakonec ničil životy a 17 let unikal FBI, aby se v 54 letech dostal do vězení a nakonec si tam v 81 vzal život.