Článek
Prostřednictvím oddlužení dává společnost druhou šanci lidem, kteří mnohdy přecenili své finanční síly či se vlivem různých okolností dostali do problematické situace. Za celou dobu fungování oddlužení celý svůj dluh zvládlo uhradit 28,5 procenta dlužníků. Celkem dlužníci vrátili věřitelům 88 miliard korun.
Je dobré si uvědomit, že dluhy však neodpouští stát, ale dle zákona tak musí činit jednotliví věřitelé. Názorně si to můžeme demonstrovat na reálném příkladu. Půjčka známému ve výši 340 tisíc korun. Známý neplatil dle domluvy, proto se věřitel obrátil na soud. S rozsudkem v ruce se následně domníval, že má vyhráno a požádal exekutora o vymožení pohledávky. Jenže vůbec než exekutor stačil dotyčného dlužníka najít, ten si zažádal o oddlužení. Protože dlužník měl dluhů mnohem víc, jsou v rámci oddlužení uspokojovány poměrově, některé i přednostně. Ve výsledku to znamená, že našemu věřiteli nyní náleží 18 korun každý měsíc. Celkem dostane v rámci oddlužení po pěti letech zpět asi 1080 korun! Tolik pro dokreslení situace.
Poslední úprava insolvenčního procesu, která měla oddlužení umožnit co největšímu počtu lidí, platí od června 2019. Hlavní změnou bylo odstranění třicetiprocentní hranice uspokojení věřitelů. Tedy aby dlužník mohl vstoupit do oddlužení, musel dříve mít šanci uhradit alespoň 30 % svých dluhů. To už nyní neplatí. Aktuálně stačí, aby platil měsíčně 1089 korun insolvenčnímu správci a nejméně stejnou částku pro rozdělení všem věřitelům. Na konci oddlužení bude rozhodovat soud, jestli dlužník vyvinul maximální úsilí, aby své závazky uhradil. Ač ještě nejsou známá data po této změně, Ministerstvo spravedlnosti již čile připravuje změny další. Tou hlavní je zkrácení oddlužení u fyzických i právnických osob na tři roky. U právnických osob zkrácení ukládá evropská směrnice a je to i logické. Podnikatelé nesou větší riziko a jsou oproti spotřebitelům i méně chráněni. Zkrácení doby oddlužení fyzických osob na tři roky bez dalších podmínek je však zdejší inovace.
Návrh ministerstva vychází z předpokladu, že všichni dlužníci jsou obětí svých věřitelů. Návrh nerozlišuje, jestli se třeba jedná o ohrožené či zdravotně postižené lidi, nebo jestli jsou zcela zdraví a v produktivním věku. Dle zjištění InsolCentra, které analyzuje insolvenční data, je průměrný dlužník zdravý muž ve věku 44 let.
A zatím co probíhají debaty úředníků a neziskového sektoru, jak dlužníkům oddlužení více usnadnit, začal se rozšiřovat počet lidí s právě probíhajícím oddlužením, kterým Policie ČR sdělila podezření z úvěrového podvodu. Podváděli, když žádali o některou, nebo i o více půjček, od jejichž úhrad chtějí prostřednictvím oddlužení osvobodit. Bude zajímavé sledovat, jak s touto skutečností naloží insolvenční správci a soudy.
