Článek
Práce letušky je krásná, stylová a únavná. Samozřejmě existují fyzicky náročnější práce. Nestojíme většinou celou dobu na nohou, během letu si můžeme na chvíli sednout, odpočinout si. Ne na každém letu, ale na většině letů to možné je. Netaháme těžké věci, ale upřímně, táhnout vozík plný nápojů, když je letadlo ještě nakloněné a v kabině je tlak jako na Sněžce a přibližujeme se k výšce Lomnického štítu. Nic moc. Nejvíc unavené jsme ale z rozhozeného spánkového režimu. Sice nám přísné předpisy umožňují vždy alespoň 12 hodin odpočinku mezi službami, ale kdo umí usnout kdykoliv během dne? Postupně si tak vybrousíte takzvané sleeping skills (tedy spánkovou dovednost). Protože do práce můžete jít v jakoukoliv denní i noční hodinu. Proto dokážete usnout kdykoliv a kdekoliv. Je to životní nutnost.
Vyprávěla jsem své kolegyni, jak jsem první rok chtěla při opakovaných nočních letech usnout alespoň na pár minut, ale protože jiná poloha než vsedě, bez opory hlavy nebyla možná, nešlo mi to. Další rok jsem svou dovednost zlepšila a dokázala jsem v zadní galley spát alespoň pár osvěžujících minut takzvaně na netopýra (zavěšená v bezpečnostních pásech). Pár minut spánku rozhodně pomůže. Dnes, po letech jsem svou spánkovou dovednost vybrousila natolik, že mi stačí opřít se bokem a ramenem o přepážku a usnout ve stoje jako kůň. Kolegyně mě pozorně vyslechla a pak se zasmála, že jsem ještě amatér. Ona létá o několik let déle a nedávno nabírali cestující v Egyptě. Mohlo být kolem páté hodiny ráno, za sebou už měla šest hodin ve službě. Stála vpředu, kontrolovala palubní vstupenky a najednou slyší jak nějaké dítě říká: „Mami, ona spí! “Tak si říká pro sebe: „Kdo spí? Jo, já spím! “Normálně usnula ve stoje, bez opření. Je to machr! Každopádně, sleeping skills si asi do životopisu nedáme. Kdo by chtěl zaměstnance, který v práci kdykoliv usne i ve stoje.
