Garuda: uctívaný hinduisty, buddhisty i džinisty, ochránce před hady. Léčí nemoci ledvin i rakovinu

V jeho existenci a obrovskou ochrannou moc věří na světě miliardy lidí. Má obrovský význam pro hinduisty, buddhisty i džinisty. Je ve státním znaku Thajska i Indonésie a ve znaku mongolského hlavního města Ulánbátaru. Je starší než Buddha, jeho zrod sahá až do samých kořenů hinduismu. Jeho jménem jsou pojmenované indonéské aerolinky i operační systém Linux. O kom je řeč? Mnozí již možná uhodli, že o Garudovi. Málokdo v našich končinách ovšem ví, kdo Garuda je a jaký je jeho příběh.

Garuda je mytický pán ptáků. Podle hinduistických textů je synem Kášjapy a Vinatry. Vylíhl se po pěti stech letech plně vyvinutý z vejce, které jeho matka Vinatra opatrovala. Jakmile se vylíhl z vejce, jeho obří tělo zakrylo nebesa, tlukot křídel otřásl zemí, a dokonce i bohové si spletli oslnivý jas jeho zlatého těla se září boha ohně. Matka Garudy Vinatra se vsadila se sestrou jménem Kadrú o barvu koně, který se zrodil z Mléčné bouře. Kadrů byla z vejce zrozených hadů – nágů. Podvodem vyhrála a pomstychtivě držela Vinatru v hadí jámě a vyžadovala jako výkupné vzácný nektar bohů amrtu. Garuda ve snaze osvobodit matku vlétl do říše boha Indry a amrtu mu ukradl.

Podařilo se mu matku osvobodit, ale několik kapek amrty mu skáplo ze zobáku na trávu. Hadi se ji snažili slízat a ostré hrany trávy jim rozřízly jazyk vedví. Bozi pak s Garudou o amrtu zápasili. Garuda měl takovou sílu, že se o jeho tělo zlomila dokonce i Indrova vadžra (magická dýka z meteoritického železa). Pouze bůh Višnu dokázal Garudu přemoci. Přiměl ho pak, aby mu přísahal věrnost a poslušnost. Zajistil Garudovi nesmrtelnost a udělal z něj svého nosiče. Od té doby létá Višnu na mocném Garudovi.

Garuda byl vždy zapřisáhlým nepřítelem hadů a nágů (hadího božstva, zahrnuje i štíry). Původně byl indický Garuda znázorňován jako obrovský, orlu podobný pták. V hinduismu je dosud tradičně spojován s Luňákem brahmínským. Později začal být znázorňován v podobě napůl člověka, napůl ptáka. Jeho podoba je rozšířena po celé Indii, Nepálu, Šrí Lance, Barmě, Thajsku a jihovýchodní Asii, kde je stále vzýván jako ochránce před hady a nejrůznějšími otravami jedem. V Tibetu indický Garuda splynul s rohatým zlatým orlem, králem ptáků a ohnivým ptákem bönu (tibetský šamanismus). V tibetském znázornění má Garuda trup, paže a ruce lidské.

Od pasu dolů má silná, opeřená stehna zakončená drápy. Záda má pokrytá peřím a ocasní péra mu sahají až na zem. Zakřivený zoban se podobá orlímu. Oči má obvykle zlaté a obočí mu ohnivě plane. Mezi rohy na vrcholku hlavy ukrývá uvnitř lebky klenot nágy. Je v místě, kde i lidem končí hlavní energetický kanál. Garuda ukradl tento klenot králi nágů tak, že jej nejprve spolkl a poté vyzvrátil. Díky této legendě věří v tibetském léčitelství, že zvratky orla jsou silným protijedem proti hadímu uštknutí.

Garuda hraje významnou roli v učení buddhistické školy ňingma. Zde ztělesňuje některé hněvivé podoby Padmasambhavy (Guru Rinpoche) a je považován za strážce pokladů a buddhistického učení. Garudova moc je velmi účinná proti nemocem způsobeným nágy, k nimž patří nemoci ledvin, mor i rakovina. V buddhismu je Garuda jízdním zvířetem zeleného Buddhy severu a pána Karmy, rodiny činu. Garuda se také objevuje ve své vznešené podobě zlatého slunečního ptáka na vrcholků trůnu osvícení Buddhy.

Šťastný symbol srpku měsíce, slunce a pohasínajícího plamene na jeho koruně značí spojení měsíčního a slunečního větru mizejícího v centrálním energetickém kanálu. Dva Garudovy rohy symbolizují dvě pravdy, konvenční a ultimativní. Křídla představují jednotu soucitu a moudrosti. Planoucí tělo je symbolem přeměny jedu v nektar.

Až poletíte na dovolenou do zemí, kde mají Garudu ve znaku nebo přímo využijete služeb Garuda airlines, vzpomeňte si, jak silný a ochranný je Garuda.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Garuda

Zdroj: kniha: Symboly tibetského buddhismu, autor: Robert Beer