Článek
V CHKO Moravský kras, uprostřed zeleně a překrásné přírody se nachází jeskynní systém Punkevní jeskyně. Její nejznámější jeskyní je jistě propast Macocha. Je nejhlubší propastí ve střední Evropě. Je zhruba 174 metrů dlouhá a 76 metrů široká. Její hloubka je 138,5 m k hladině Dolního jezírka. Vzhledem k její velikosti vstupuje do propasti dostatek světla, a proto je řazena do kategorie propastí „Light hole“. V této kategorii je Macocha nejhlubší ve střední Evropě. Pod hladinou Dolního jezírka se ovšem nachází další podzemní prostory, prozatím jsou prozkoumané jen do hloubky propasti 187,5m. Na okraji propasti jsou dva vyhlídkové můstky. První z nich byl vybudován již v roce 1882 a je umístěn v nejvyšším bodě. Druhý byl vybudován v roce 1899 a je 92 metrů nad spodní částí propasti. Je z něj velmi dobře vidět na dno. Propast dostala své jméno podle pověsti ze 17. století. Propast vznikla zřícením stropu velké jeskyně. Dnem propasti protéká říčka Punkva, jejíž dno částečně pokrývá suť. To jsou zbytky zborceného stropu. Na dně jeskyně najdete dvě jezírka. Horní jezírko je hluboké přibližně 13 m a je vidět shora. Dolní jezírko je ukryté mezi skalami. Jeho hloubka přesahuje přes 49 metrů. Dno dosud nebylo změřeno.
vodní plavba na dně Macochy
Punkevní jeskyně, kde se Macocha nachází, jsou součástí nejdelšího jeskynního systému v České republice. Amatérské jeskyně leží v severní části Moravského krasu. Měří téměř 35 km. Jejich součástí jsou Sloupsko -šošůvské jeskyně, jeskyně Nová Rasovna s propadáním Bílé vody, jeskyně Piková dáma, Spirálka, C13, Stará a Nová Amatérská jeskyně, propast Macocha a ve vývěrové části pak Punkevní jeskyně.
Krásný výlet si můžete naplánovat s prohlídkovou plavbou. Doba prohlídky je cca 60 min. Délka trasy 1250 m. Vstupenky se kupují přímo před vstupem do Punkevních jeskyní. Doporučuji všem zájemcům rezervaci několik týdnů dopředu, o prohlídky je veliký zájem. Vstupné a rezervace najdete na webu: moravsky-kras.caves.cz/cz/informace-a-rezervace. Nebo si je můžete rezervovat přes Ústřední informační službu Skalní mlýn: info@caves.cz
Macocha
Propast má hned několik zajímavostí:
Roste zde nejvzácnější rostlina Moravského krasu s čeledi prvosenkovitých, kruhatka Matthioliho. Byla objevena v roce 1918 a právě dno propasti Macocha a přilehlé skály jsou jediným místem jejího výskytu.
Propast je také nechvalně známá svou oblibou u sebevrahů. O řadě sebevrahů psal již v r. 1894 Karel Absolon. Bohužel je neodradilo ani zpřístupnění dna propasti. Za posledních necelých sto let zde ukončilo svůj život na 85 sebevrahů.
Po propasti je pojmenovaná planetka! Macocha je první propastí, po něž bylo pojmenované vesmírné těleso. Planetka je velká jen několik kilometrů, pohybuje se vesmírem v oblasti mezi Marsem a Jupiterem a kolem Slunce obletí jednou za čtyři roky.
Macocha
Pověst Macocha:
Pověst pochází ze 17. století a vypráví příběh vdovce s malým synkem Martinem. Otec byl sedlák z nedaleké vesnice Vilémovice a jmenoval se Hálek. Sedlák byl ještě mladý a brzy se po smrti své ženy znovu oženil. Do roka se nové selce narodil synek. Sedlák si brzy všiml, že s příchodem vlastního syna žena Martínka odstrkuje. Měl přeci jen zdědit jako starší syn celý statek a její synek měl přijít zkrátka. Sedlák se nechtěl se ženou hádat. Jinak byla pracovitá a pořádná, měl ji rád. Doufal, že si situace srovná časem sama. Jednou v létě jel hospodář do města na trh a Martínka nechal doma s macechou. Mladšího synka vzal na trh s sebou. Macecha vzala džbánky a vyšli s Martínkem do lesa na jahody. Sbírali a sbírali, až se dostali k samotné propasti. Lidé z vesnice se propasti vyhýbali, kolovala zde pověst, že propast snad ani nemá žádné dno. Martínek se přiblížil až k okraji, chtěl sebrat hezké jahody. V tom dostala macecha hrozný nápad. Byl to jen okamžik, kdy mu podlehla a nevlastního synka do propasti strčila. Jeho výkřik ji samotnou vyděsil. Od propasti utekla. Ale nemohla se té hrůzy zbavit. Došlo jí, co provedla. Chlapcův výkřik slyšela stále v uších. Zoufalá se vrátila k propasti, zakryla si oči a skočila. Sedlák se zatím vrátil domů a hledal ženu a syna. Sousedé mu prozradili, že šla do lesa na jahody. Vyrazil je hledat. Schylovalo se s velké bouřce a sedlák dostal strach. V lijáku a hromobití došel až k okraji propasti. Tam uslyšel volání. Naklonil se nad propast a zahlédl Martínka, jak se drží z posledních sil větví. Podařilo se mu jej vytáhnout a zachránit. Od chlapce se dozvěděl, co se stalo i jak výčitky svědomí dohnaly jeho ženu k sebevraždě. Od těch dob se prý občas z propasti ozývá zoufalý křik mladé macechy.
