Článek
V Česku najdeme mnoho tajemných míst, některá nesou silnou pozitivní energii, ale i ta, která nesou tu negativní. Naše země má za sebou bohatou minulost, bylo by divné, kdyby některé silné životní příběhy nezanechaly stopu tam, kde se staly. Jsou místa, kde nám husí kůže naskakuje dodnes.
Pojďme se podívat na pár těch nejstrašidelnějších.
penzion Nimrod
Penzion Nimrod. Dnes již bývalý penzion se nacházel v Karlovarském kraji. Za první republiky to bylo velmi oblíbené místo u Mariánských lázní, které navštívil i prezident Edvard Beneš, a dokonce i britský král Eduard VII. Původní stavba byla vytvořena v roce 1905, postupně se objekt rozšířil o penzion a kavárnu. Během 2. světové války penzion sloužil jako sanatorium pro zraněné vojáky. Po válce se sice penzion vrátil ke svému původnímu účelu, ale vše již bylo jinak. Jeden z provozovatelů penzionu zmizel za záhadných okolností a v okolí penzionu začalo docházet k nadpřirozeným jevům. V okolí Nimrodu lidé pozorovali podivná létající světélka, navíc mají nepříjemný pocit, že s nimi někdo v místnosti je a pozoruje je.
bývalý penzion Nimrod
Záhadologové zde potvrzují náhlé poklesy teplot, které jsou pro paranormální jevy typické. Na nedaleké silnici také dochází příliš často k dopravním nehodám. Navíc se prý u silnice objevuje neznámá starší paní, která se nechává svézt do Mariánských lázní. Mnoho lidí se domnívalo, že zde zůstaly uvězněny duše vojáků, kteří zemřeli v sanatoriu za války. Nedaleko prý dokonce stálo za války popraviště. V neposlední řadě zde prý údajně šílená žena zavraždila své děti. Proto se zde ozývá dětský křik a pláč. Penzion byl v roce 2019 zbořen, ještě předtím někteří pozorovali, jak z jeho zdí vystupují lidské končetiny a oči. Přestože samotný penzion již neexistuje, místo si prý svou negativní energii drží doposud.
Hřbitov bláznů. Hřbitov v pražských Bohnicích patří k místům s děsivou pověstí. Ústavní hřbitov, který se nachází mimo areál nemocnice asi 700 metrů západně od farmy, byl dokončen a vysvěcen 12. září 1909. jako první pohřbený zde spočinul jedenáctiletý pacient František Janovský, a to hned dva dny po otevření hřbitova, dne 14. září 1909. Pohřbívat se zde přestalo v roce 1951, hřbitov pak byl předán Pohřební službě hl. m. Prahy, která jej nepoužívala a nechala zpustnout. Kromě pacientů z nedaleké psychiatrické léčebny (proto přezdívka Hřbitov bláznů), zde byli k věčnému odpočinku uloženi také oběti první světové války, nemanželské děti, ošetřovatelé z blázince a řádové sestry. Celkem je zde pohřbeno přes 4000 lidí. Ležet zde má i tělo sarajevského atentátníka Gavrila Principa.
Hřbitov bláznů
Zvláště ponurou atmosféru má jihozápadní, vzdálenější část hřbitova, kde jsou pohřbena těla duševně chorých vrahů, žhářů, sebevrahů a podobně. Zpustlé místo porostlé břečťanem nemá valnou pověst a lovci duchů zde zaznamenávali různé anomálie v podobně prudkých změn teplot a elektromagnetických výkyvů. Děsivou pověst přiživily i satanistické rituály, které se zde odehrávaly v 80. letech minulého století.
Hřbitov ve Velharticích, místo, kde rituálně vzkřísili mrtvého. Stranou od obce Velhartice, v polích u lesa, stojí kostel sv. Máří Magdaleny z roku 1373 a malý hřbitov. Přestože vypadá na první pohled jako každý druhý vesnický hřbitůvek, rozhodně tomu tak není. Jako by tu bylo přítomno něco zneklidňujícího, zlého. Příběh hřbitova kdysi inspiroval básníka Karla Jaromíra Erbena (1811-1870) k sepsání balady Svatební košile, v níž hlavní hrdinku unáší na hřbitov její zemřelý milý. Psychotronici před návštěvou hřbitova důrazně varují. Ženy prý v kostele při mši omdlévají a vůbec se zde lidé cítí nepříjemně. Podle publicisty Ing. Pavla Kozáka proběhl kdysi části velhartického hřbitova obřad černé magie, jehož účelem bylo oživení mrtvého. Tento obřad byl podle všeho úspěšný a stopy velmi negativní energie, která se při tomto rituálu uvolnila, tu zůstávají dodnes. Podle jedné z místních pověstí unesli satanisté z nedalekého dvorce krásnou pannu a obětovali ji při tomto rituálu.
hřbitov ve Velharticích
Na paranormální síly citliví lidé říkají, že se dá dodnes vystopovat místo, kde umrlec přenesl svou milou přes hřbitovní zeď. I tady prý zbylo něco zlého z té děsivé noci a třešeň, která tu dlouho poté vyrostla, zlá energie zkroutila do tvaru odporné smrtelné křeče. Mrtvý pahýl tohoto žalostně zmučeného stromu tu vně hřbitovní zdi, jižně od vstupní brány stojí dodnes. To ovšem ještě není vše, hřbitov skrývá ještě jednu zvláštnost. Ze zděného štítu kostela sv. Máří Magdaleny shlíží na příchozí několik tmavých skvrn, které nápadně připomínají dívčí tvář. Skvrny prý na chvíli zmizí, když štít dostane novu nátěr, ale pak se znovu objeví. Vystoupí zvolna ale nezadržitelně z bílé barvy štítu, jako by chtěly něco naléhavého sdělit. Někteří místní věří, že tvář patří dívce unesené oním oživlým umrlcem. Jiní tvrdí, že jde o obličej hradní paní, či jiné ženy, která poblíž kostela zahynula při dopravní nehodě.
Zdroje:
Časopis Epocha 15/2023
https://www.lifee.cz/historie-a-tajemno/strasidelny-penzion-nimrod/
https://bohnice.cz/zakladni-informace/historicky-hrbitov/
