Článek
Jeden z nejnavštěvovanějších zámků v Česku je romantické Konopiště. Zámek leží přibližně 40 km od Prahy, 2 km od města Benešov u Prahy. Stojí na kopci nad rybníkem, obklopený krásným parkem. Konopiště je známé především jako poslední sídlo následníka trůnu, Františka Ferdinanda d´Este a jeho milované manželky Žofie Chotkové. Zámek se stal jejich útočištěm, kde trávily čas s rodinou. František Ferdinand byl vášnivým lovcem zvěře a u Konopiště udržoval rozsáhlou oboru. Obrovská hájovna, která připomíná menší zámek je vidět při cestě z Benešova směrem na Týnec nad Sázavou. Kousek za hájovnou je stále činná bažantnice. Pokud pojedete okolo autem na podzim, dávejte pozor, čerstvě vypuštění mladí bažanti často vletí na silnici.
Zámecký park je udržovaný ve stylu anglické zahrady, kdy v trávě jakoby přirozeně rostou květiny, krajinu doplňují keře a vzrostlé stromy. Překrásný je především v době, kdy kvetou obrovské keře rododendronů. Brzké jaro s trávníkem plným sněženek, ale i barevný podzim jsou také překrásné. Hraběnka Chotková milovala růže a František Ferdinand miloval hraběnku. Nechal pro ni proto zhotovit rozlehlou růžovou zahradu v romantickém stylu. Vévodí jí obrovské skleníky s tropickými rostlinami. Skleníky jsou otevřené v době návštěvních hodin. Park i růžová zahrada celoročně. Samotná historie zámku sahá až do 13. století.
Konopiště založil nedaleko svého rodového sídla Benešova kolem roku 1294 pravděpodobně pražský biskup Tobiáš z Benešova, a to podle vzoru francouzských pevností, s válcovými věžemi, s parkánem, čtyřmi bránami a padacím mostem. Po vymření Benešoviců přešlo Konopiště v roce 1327 na 275 let do rukou Šternberků. V 17.–19. století se pak v držení Konopiště vystřídala celá řada vlivných šlechtických rodů. V barokní rezidenci proměnili Konopiště v 18. století Vrtbové z Vrtby. V roce 1887 koupil zámek s celým panstvím od Lobkoviců František Ferdinand d´Este. František Ferdinand se roku 1914 zúčastnil manévrů rakouské armády v Bosně a dne 28. června 1914 se stal spolu se svou manželkou Žofií v Sarajevu obětí atentátu spáchaného srbským anarchistou Gavrilem Principem.
Poslední slova Františka Ferdinanda prý patřila jeho ženě. Řekl jí: „Žofinko neumírej, pro naše děti!“ Zemřeli pouhou minutu po sobě. V roce 1921 převzal Konopiště od arcivévodových dědiců československý stát a zámek i s parkem byl zčásti zpřístupněn veřejnosti. Za II. světové války byl v Konopišti umístěn hlavní štáb jednotek SS. Po osvobození bylo Konopiště znovu zpřístupněno veřejnosti. Zámek se do dnešní doby zachoval v podobě, jakou získal při poslední přestavbě za arcivévody Františka Ferdinanda d´Este. V zámku je možné shlédnout vybavení, které rodina arcivévody používala i rodové sbírky, které František Ferdinand částečně přivezl z Itálie. Je zde také více než 300 000 trofejí zvěře skolené arcivévodou Františkem Ferdinandem. Je až ironií, že on sám zemřel zastřelením.
Na zámek můžete přijet autem a zaparkovat na jednom ze dvou parkovišť nebo si můžete udělat výlet do Benešova a z náměstí jet výletním vláčkem. Vláček je otevřený a jede po silnici. Užijí si jej hlavně děti. Pro děti i dospělé je velkou atrakcí živý medvěd ve výběhu zámeckého příkopu. Tradici konopišťských medvědů založil právě arcivévoda František Ferdinand. Já pamatuji ještě Mášu s Kazimírem. Máša zemřela na blíže neurčenou nemoc jako stará paní medvědice. Kazimír pak pokojně ve spánku už jako medvědí dědeček. Dnes je na Konopišti medvěd Jiří. Už tradičně se jedná o medvěda ušatého (himalájského). Narodil se 16. ledna 2006 ve zlínské ZOO a na Konopiště byl převezen v roce 2011. Medvěd Jiří má kromě výběhu k dispozici ještě uzavřený prostorný kotec s třemi oddělenými částmi a chodbičkou.
Jestli vás zajímá, jestli je na zámku nějaký duch nebo strašidlo, nebudete zklamaní. Již stará pověst vypráví, že v dobách, kdy na místě zámku stál ještě původní hrad, byl jeho majitelem vysoce urozený rytíř, který se velice bál o své jmění. Jednoho dne se rozhodl poklad schovat, a tak nechal ve sklepení vykopat hlubokou jámu a do ní tajně ukryl několik sudů zlata. O svém úkrytu pověděl jen své dceři. Po jeho smrti se dcera spolu s manželem ujala panství. Byla velmi dobrosrdečná, a svým poddaným pomáhala. Rozdávala zlato z pokladu, pokud byl někdo v nouzi. Po své smrti se dodnes zjevuje jako Bílá paní na hlavní věži nebo u kapličky v parku.
V květnu roku 1962 zahlédli manželé, bydlící v domku pod zámkem v zahradě zámku mlžnou postavu ženy v dlouhých, krajkových šatech. Tato silueta, jež neměla tvář ani nohy, naprosto bezhlučně proplula napříč zahradou. Údajně se prý vznášela asi čtvrt metru nad zemí. Duch si manželů vůbec nevšímal. Paní, která tento přízrak viděla, byla přesvědčena, že se tentokrát nejednalo o místní Bílou paní, ale o ducha hraběnky Žofie Chotkové.
Ať už navštívíte zámek kdykoliv, přeji vám krásný zážitek