Článek
Podle statistiky je prý každému pátému člověku v naší republice přes šedesát let. Říkali to v televizi, něco na tom bude. Když si od současného roku odečteme šedesát, jednoduše zjistíme, že se více než pětina obyvatel narodila do poloviny šedesátých let. Tím chci říci, že nejsilnější ročníky (lidé narození v sedmdesátých letech) překročí tuto hranici coby dup. Obyvatelstvo stárne a měli bychom se zamyslet nejen nad tím, abychom se dožili vysokého věku, ale také nad tím, jak nám je a bude. Budeme mít ze života radost? Budeme zdraví?
buďme na sebe milí, budeme tu spolu dlouho
Pamatuji si oblíbený „sport“ mého tatínka. Pravidelně obcházel nástěnky v našem malém městě a díval se, kdo umřel. Vždycky ho zajímal věk nebožtíka. Moje maminka tuto zábavu dotáhla ještě dál. Maminka, když už se do něčeho pustí, tak pořádně. Při návštěvě českých měst a vesnic vždycky upaluje na hřbitov, prochází se mezi hroby a dívá se, kolika let se asi tak místní lidé dožívají. Pamatuji si, jak ji jednou překvapil hřbitůvek v jedné malé vesničce na Moravě. V krásné, čisté přírodě tam lidé umírali velmi brzy. Maminka si hned odvodila, že za to asi může alkohol, ale hlavně se tam prý lidé udřou k smrti. Fakt je, že Moravané jsou nesmírně pracovití a odpočinek znají hlavně u sklenky (jen mé laické pozorování, nikoliv statistický fakt).
Projít se můžete nejen na hřbitov. Procházky jsou zdravé a příroda krásná.
Pamatuji si, jak jsem jako malá držela tatínka za ruku, když četl svou oblíbenou rubriku úmrtních listů a říkal: „Tomu už bylo skoro sedmdesát, ten už byl starej, to už jde.“ Dnes by nám to přišlo brzy. Nějak jsme si během pár desetiletí zvykli na to, že se lidé dožívají osmdesáti a více let. Dříve to byl už opravdu zasloužilý věk. Věřte mi, rodiče věk dožití dlouhodobě a pravidelně sledují! Je určitě fajn, že nám naše společnost, a tím myslím nejen zdravotnictví, ale i celková úroveň života umožňuje vyšší věk dožití. Ale uvědomujeme si, co je s tím spojené?
Náš mozek potřebuje také cvičení
Zatímco dřív si člověk spokojeně umřel (většinou na infarkt nebo mrtvičku, byl to fofr), dnes, aby se o sebe víc staral. Hlavně o mozek, paměť a tak. Také vztahy s lidmi kolem sebe by měl udržovat přátelské. Dřív jste si mohli pěkně při dobré paměti a krásně protivní umřít a mít klid, ale dnes, abyste stejné lidi potkávali ještě dalších deset nebo patnáct let navíc! Trochu vás může zachránit to „dobré paměti“. Je dost pravděpodobné, že po osmdesátce si toho tolik pamatovat nebudete, nebo si v lepším případě nebude pamatovat vaše okolí, že jste na ně byl včera protivný. Spoléhat se na to ale nedá.
Nevíte, jak to bylo? Zeptejte se své ženy!
Hlavně ženy mají zvláštní dar pamatovat si to, vše co nechcete. Vzpomínám si na jeden vtip. „Moje žena má hroznou paměť!“ Copak, nic si nepamatuje?“ „Naopak, pamatuje si úplně všechno!“
Tak se pěkně usmívejte, může se to hodit! Jedné paní, která oslavila sto let, se zeptali, jak se jí povedlo dožít se takového věku. Odpověděla, že se jen snažila přežít všechny, kteří jí rozčilovali.
Další nebezpečí, které přichází s vysokým věkem je naše tělo. Tedy přesněji náš mozek. Bolavá kolena jsou protivná věc, ale dokud máme jasnou mysl a dobrou paměť, je všechno v pořádku. Nejhorší je, když si přestaneme být jisti sami sebou. Věřte mi, zapomínat, být trochu zmatený -to se stane občas každému. Fenomenální paměť má jen blbec (říkal pan doktor Plzák). Jenže ta naše dušička dost trpí, když se na svou hlavu nemůže plně spolehnout. Co když nám vypadne, co jsme měli nakoupit? Jméno někoho, koho jsme dřív znali? Začneme pochybovat sami o sobě. Ztrácíme důstojnost. Ale nebojte se, tohle se děje naprosto každému, kromě zmiňovaných fenomenálních blbců. Představte si svůj mozek jako dokonalý počítač, který ovládá vaše tělo. Pokud mu dáváte pravidelně podněty (aktualizace), neustále se procvičuje.
Ingredience jsou snad všechny, to bude dobrota!
Můžete luštit sudoku nebo osmisměrky, nebo jít na procházku a pečlivě si všímat svého okolí, přírody. Stejně jako počítač i mozek potom potřebuje informace uložit, srovnat. Spěte. Večer i po obědě. Mozek si všechno pěkně srovná a bude připravený sbírat další data. Pokud začne něco vypadávat, může to znamenat, že je váš mozek přetížený. Napomáhá k tomu stres, příliš mnoho věcí, které máte udělat najednou nebo třeba smutek. Váš mozek pak začne z pudu sebezáchovy „vypínat“ vymaže pro něj v tu chvíli nepodstatná data. I on má jen omezenou kapacitu, stejně jako ten počítač. Pokud se začnete obávat, že je váš „počítač“ poškozený, nestyďte se jít k opraváři. Myslím samozřejmě lékaře. Jak už jsem zmiňovala, i díky dnešní medicíně si můj tatínek nepočte tolik jako dřív. Dnešní zdravotní péče dokáže při včasné péči mnoho „poruch“ poznat, zastavit jejich rozvoj, anebo je výrazně zpomalit. Dokáže tak nejen prodloužit život, ale také vám jej umožní prožít při plném vědomí.
Než se vydáte k lékaři, zkuste si domácí test, jak jste na tom. Když se vám nebude dařit, nezoufejte, skutečnou diagnózu může určit jen lékař. Domácí testy jsou jen orientační.
Orientujete se v čase? Dokážete správně namalovat hodiny?
Pojďme na to. Toto je takzvaný SAGE test, navrhli jej lékaři z Univerzity v Ohiu a je určený na domácí testování. Zkuste jej s někým doma. Otázky testují paměť, orientaci, jazykové schopnosti a výkonné funkce mozku.
1. Krátkodobá paměť – zapamatujte si tři jednoduchá slova. Například pes, strom, auto. Za pět minut byste měli slova zopakovat.
2. Počítání pozpátku – od stovky odečítejte číslo sedm (nebo od dvacítky trojku). Nejde o to, jak jste dobří v matematice, ale o to, že si pamatujete, co máte dělat.
3. Hodiny - nakreslete ciferník hodin se všemi číslicemi a namalujte na něj ručičky tak, aby ukazovaly čas jedenáct hodin a deset minut. Problém s tímto úkolem může ukázat na kognitivní poruchu mozku. Kognitivní funkce mozku = schopnost mozku vnímat, myslet, učit se, rozhodovat a pamatovat si. Test hodin je také nejjednodušší test na Alzheimerovu chorobu.
4. Orientace v čase a místě - odpovězte na otázky. Jaký je dnes den? Kde se právě nacházíte? Kdo je náš současný prezident?
5. Řeč a pojmenování věcí - správně pojmenujte věci, které vám váš známý ukáže. Například: klíč, hrnek, klika, talíř a podobně.
Problémy s řešením těchto úkolů může poukazovat na počínající Alzheimerovu chorobu. Diagnózu ale může určit jen lékař na základě dalších testů. Jako je CT mozku a dalších.
Nezapomínejte, že i váš mozek potřebuje odpočinek! Spánek
Pár drobných chyb ještě není žádné neštěstí. Občasné zapomínání je normální. Kdo jsme nikdy nehledal klíče nebo brýle? K dobré funkci mozku nám určitě pomáhá i smysl pro humor. Přidám tedy pro dobrou náladu ještě jeden paměťový vtip.
Vrací se čtyři dámy domů z lázní vlakem a první povídá: „Jakmile se vrátím domů, hned manželovi všechno řeknu!“ Druhá si pomyslí: “ To je ale husa!“ Třetí si pomyslí: „To je ale odvaha!“ A čtvrtá si pomyslí: „To je ale paměť!“
Mějte se krásně, usmívejte se na druhé (budete tu s nimi ještě dlouho) a běžte se za dobré paměti projít třeba na hřbitov. Je tam krásně. Při počítání věku úmrtí si procvičíte matematiku a navíc zjistíte, že se dnes lidé opravdu dožívají vyššího věku než dřív. Doporučuje to moje maminka a maminky mají vždycky pravdu.
Zdroj: https://centrum-senorina.cz/poradna-pro-pecujici/diagnostika-alzheimerovy-choroby-a-testy-na-alzheimera/
https://www.dentimedshop.cz/cs/hrozi-vam-alzheimerova-choroba-otestujte-se.html
