Už máte maturitní šaty? Je nejvyšší čas chystat princeznu na ples

Sezóna maturitních plesů začíná. Že jsem předběhla asi o půl roku dopředu? Kdepak! Ale možná bych mohla upravit první větu na: Sezóna maturitních šatů začíná! Kdo ještě nemá zajištěné šaty na nejdůležitější ples ve svém životě, měl by si rychle pospíšit. Ženy ve svém životě jen dvakrát řeší princeznovské šaty. O maturitním večeru a o své svatbě. Žádný z ostatních plesů jejího života už není tak důležitý. Fotky z maturitního plesu bude mít ve svém albu založené až do své smrti.

Bude je ukazovat ještě vnoučatům a pravnoučatům. Vyplatí se tenhle den naplánovat hodně dlouho dopředu a nic nezanedbat. Šaty z levné konfekce nebo zakoupené z Číny vám mohou vytrhnout trn z paty a ušetříte. Ale ve výsledku je to vždycky vidět. A společná fotka s ostatními? Věřte mi, bude to poznat. Naštěstí existuje spousta půjčoven, které dnes poskytují servis, o jakém se nám dříve nesnilo. Šaty si nejen vyberete a zarezervujete, ale zároveň vás změří, vymyslí vám a připraví doplňky a před plesem si ještě dojdete šaty znovu vyzkoušet. Tak, aby seděly dokonale jako šité na míru. Čistírnu máte samozřejmě v ceně. Pokud se bojíte, že je váš maturant poškodí, existuje i možnost si takovou nehodu pojistit. Stojí to za ten klid. I bez pojištění se většina drobných nehod řeší platbou za cenu opravy. Často v řádech pár stokorun, nemusíte platit hned šaty celé.

Šaty z dobrého salonu mají hodnotu hodně nad deset tisíc korun a je to na nich vidět nejen střihem, ale i materiálem. Půjčovné ve vyhlášených salonech stojí mezi třemi až sedmi tisíci korun. A věřte mi, za zážitek na celý život to stojí. Dejte i na styl své dcery. Vám se může líbit růžová princezna, ale ona celou dobu chodí do školy jako drsňák. Jak bude svým vnoučatům s úsměvem vyprávět, že byla v mládí rebel, když potom vyndá princeznovskou fotku? Nechte ji, ať si vybere podle svého. Hlavně, ať se cítí dobře. Je to její večer. A pospěšte si s výběrem, na konci září už je hodně šatů přebraných. My měli letos na jaře šaty z jednoho známého svatebního salonu v Praze. A byli jsme spokojení. Když jsem ukazovala fotky našemu nejznámějšímu stylistovi a módnímu kritikovi, líbily se mu. Salon znal a šaty z něj chválil. Potěšilo mě to, byla to trefa. Salonů je mnoho a výběr veliký. Čím dříve začnete s hledáním, tím větší šanci ulovit dokonalý kousek máte.

Nedávno jsem si povídala s kamarádem Američanem. Už u nás několik let žije a má tu synovce. Na jaře letošního roku byl pozvaný na synovcův maturitní ples. Nejdřív vůbec nechápal, proč by tam měl být pozvaný. V Americe je totiž maturitní ples událost, která patří čistě maturantům. Dlouho dopředu ho stejně jako naši maturanti plánují, chystají proslovy, tematická překvapení, nástup. Chystají poděkování profesorům. Tohle všechno máme stejné. Až do chvíle, kdy nastane maturitní večer. Dívka v Americe má svůj doprovod, který ji vyzvedne v nádherných šatech doma. Rodiče jí se slzou v oku předají a pak čekají pěkně doma, až se děvče vrátí. V Česku je to rodinná událost. Maturanti u nás už dopředu zjišťují, kolik lístků pro rodinu mají koupit, rezervují jim stůl v sále a večer se o svou rodinu starají. Můj kamarád tuhle událost zažil poprvé a nestačil se divit. Devatenáctiletý synovec usadil celou rodinu, předal jim program, běžel za svými spolužáky a vysekl nacvičený nástup. Babička plakala. Pak si došel pro šerpu a plakala i maminka. Proběhlo tradiční házení drobných. A pak chlapec na nějaký čas zmizel za svými kamarády. U rodinného stolu nastal poplach hraničící s rozhořčením. Můj kamarád Američan vůbec nechápal proč. Jenže maturant se bavil s kamarády nebo s dívkou a zapomněl provést maminku a babičku v prvních tancích vyhlášených pro rodinu. Kamarádovi ho bylo hrozně líto. Z jeho pohledu to byl přeci maturantův ples a měl si ho pořádně užít. Z pohledu rodiny to byl okamžik, na který čekali celou jeho střední školu. Nakonec maturant všechny provedl, zatančili si a snad mu to rodina časem odpustila.

Já byla na maturitním plese také letošní jaro. Maturanti to měli krásně připravené, byli vtipní a profesoři dojatí. Pochopila jsem docela rychle, že se má maturantka potřebuje také bavit, užít si ten výjimečný večer se spolužáky bez rodičovského dohledu. A tak jsem jako Popelka včas zmizela. Samozřejmě jsme se rozloučili, poděkovala jsem jí za pozvání na JEJÍ ples a ujistila se, že ví, jak a kdy se dostane bezpečně domů. Jsem ráda, že nemáme v Česku americké maturitní plesy, že se můžeme přijít podívat na své děti a prožít tuhle oslavu pasování na maturanta s nimi, ale měli bychom si uvědomit, že je to zároveň pasování do dospělosti a nechat jim možnost užít si to bez našeho dozoru.