Hlavní obsah
Příroda a ekologie

Václavka – starodávný gigant mezi organismy

Foto: George Chernilevsky/ Wikimedia commons - volná licence

Václavky jsou známé svou schopností vytvářet rozsáhlé podzemní sítě. Jejich podhoubí může pokrývat obrovské plochy a spojovat mnoho stromů. Největší známý organismus na světě je právě podhoubí jedné z václavek.

Článek

Václavky jsou fascinujícím příkladem složitosti přírodních systémů. Na jedné straně poskytují potěšení houbařům a plní důležité ekologické funkce, na straně druhé mohou být vážnou hrozbou pro lesní porosty. Jsou to parazitické houby, které rostou v trsech na pařezech, kmenech a kořenech živých i mrtvých stromů.

Václavky si libují v chladnějším a vlhčím podzimním počasí. Obvykle se v lesích začínají hojně objevovat od září do listopadu, nejčastěji však právě kolem svátku svatého Václava, který se slaví 28. září. Nejběžněji se v Česku vyskytují václavka obecná a václavka smrková. Tyto houby se v některých letech objevují v obrovském množství a pro houbaře jsou vítaným úlovkem. Jejich chuť je výrazná, lehce nahořklá a připomíná lískové oříšky. Připravuje se z nich výborný guláš, polévky nebo se nakládají do sladkokyselého nálevu. Je však důležité před konzumací václavky důkladně tepelně upravit. Syrové nebo nedostatečně povařené způsobují nepříjemné zažívací potíže či lehkou otravu.

Foto: George Chernilevsky/Wikimedia commons - volná licence

Václavka obecná

Z ekologického hlediska mají václavky důležitou roli v lesních ekosystémech. Rozkládají mrtvé dřevo a uvolňují živiny zpět do půdy. Zároveň však mohou být i nebezpečnými parazity. Napadené stromy postupně chřadnou a hynou. Pro lesníky tak představují václavky významný problém. Napadené stromy je často nutné pokácet, aby se šíření této houby zastavilo. Ochrana před václavkami je velmi obtížná, protože jejich podhoubí prorůstá půdou.

Právě tato schopnost – vytvářet rozsáhlé podzemní sítě – dělá z václavek skutečného obra mezi živými organismy. Jejich podhoubí může pokrývat obrovské plochy a spojovat mnoho stromů. Největší známý organismus na světě je právě podhoubí jedné z václavek. Nachází se v americkém Oregonu a  zabírá plochu neuvěřitelných 9 km², má vypočítanou hmotnost okolo 600 tun a je stará přes 2400 let.

Foto: Tocekas/Wikimedia Commons - Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0.jpg

Václavka smrková

Václavky mají ještě jednu velmi zajímavou schopnost, zvanou bioluminiscence. Za tmy mohou jejich houbová vlákna slabě světélkovat. Tento jev byl v minulosti zdrojem mnoha legend a dost možná stojí za pověrami o lesních bludičkách. Stejné nazelenalé světlo produkují i známé světlušky. Na světě je popsaných asi 100 tisíc druhů hub, ale schopnost bioluminiscence má pouhých 71 z nich.

Anketa

Jak nejraději připravujete václavky?
Vařím z nich guláš.
47,1 %
Nakládám je do octa.
17,6 %
Připravuji jiný pokrm.
5,9 %
Václavky vůbec nesbírám.
29,4 %
Celkem hlasovalo 17 čtenářů.

Zdroje:

https://www.kouzlolesa.cz/l/smrky-a-vaclavky-spojenci-nebo-nepratele/

https://www.idnes.cz/hobby/atlas-hub/vaclavka-smrkova-armillaria-ostoyae.A080512_125502_receptar-bylinky_tyn

https://www.nkz.cz/praxe/ekologie-priroda/vaclavky-jsou-oblibene-podzimni-houby-ukryvaji-vsak-v-sobe-i-vysoke

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz