Článek
Je jí aktuálně 19 a šetří si. Šetří si na svůj vysněný zájezd do Egypta. Kdysi dávno ji tam vzal táta tak trochu na otočku (jinak se třem nocím v hotelu ani říkat nedá) a od té doby se tam chce vrátit. Ale není to kvůli památkám.
Měla to těžké…
Říkejme jí třeba Zuzanka. Tahle Zuzanka zažila ve svých sedmi letech asi to nejhorší, co se jí mohlo stát – přišla o maminku. A táta to koulel, jak uměl. Snažil se jí dát všechno, co šlo (o čemž by mohly vyprávět sousedky, když malou Zuzanku hlídaly, zatímco tatínek šel do druhé práce nebo ještě třeba na brigádu, když se vyskytla). A aby netrpěla bez maminky, snažil se jí to vynahradit jinak. Mimo jiné i dovolenými. Nebyly sice nijak luxusní, ale každý rok prostě někam letěli.
Do Egypta zamířili, když bylo Zuzance devět. Byla z toho nadšená – vrátila se domů plná zážitků (převážně hotelových, protože když se jí nejvíc líbilo v aquacentru, škrtl tatínek všechny výlety do okolí a dal jí, co chtěla). A právě tam někde ji oslovil ON.
Hezký, mladý Egypťan, který uměl anglicky zhruba tolik, jako ona sama (co si budem, ta angličtina na základce nic moc a co byste navíc chtěli po devítileté). Ale jeho „so little, so beautiful“ jí zní v uších dodnes. A stejně tak i vidí před sebou jeho nádherný úsměv a mandlové oči.
Vím, že na mě někde čeká princ…
Že se malá Zuzanka chtěla do Egypta vrátit, to nikdy netajila. Tatínek to měl nejdřív za bláznivé dětské pomatení. Nakoupil jí tedy knížky o pyramidách a přihlásil ji na kurz orientálních tanců pro holčičky, kam strašně moc chtěla.
A pak se doma začaly objevovat různé orientální věcičky – i nějaká ta abaya, kterou jí v dobré víře někdo daroval. A Zuzanka v tom čas od času vyšla ven. Prý se v tom cítila úžasně. Tak exoticky a výjimečně. Pak se začala učit egyptštinu (to je prý forma arabštiny, co s ní mluví v Egyptě - není to něco, díky čemu byste mohli třeba číst hieroglyfy, tak nám to alespoň vysvětluje ona), pak se začala zajímat o Korán…
A dnes si šetří na svou vysněnou cestu. Stačí jí prý jen letenka tam. Ze začátku se s tím svěřovala jen svým nejlepším kamarádkám, ale netrvalo dlouho a dostalo se to i k tatínkovi. Není divu. Příběhů o hodných bílých holkách a protřelých exotických milencích je na sítích dost a dost a kamarádky začaly panikařit. Do duše už jí zkoušela promluvit řada lidí, tatínek hrozil i tím, že ji vystěhuje. Marně. Tak si šetří. A chce tam – za sluncem a za svým egyptským princem. Asi na světě není síla, která by jí to rozmluvila. A může za to jedna nevinná dovolená.
Ano, tady to samozřejmě trochu zjednodušuju, těch faktorů tam bylo víc. Ale stejně mám dojem, že kdyby tatínek tentokrát místo Egypta vybral třeba Rakousko, kdo ví, jak by se teď osud téhle mladé slečny vyvíjel. Tak snad přijde k rozumu dřív, než ji její vysněná exotická země dočista spolkne. Možná i doslova.
