Článek
Obdarovat naše blízké je někdy těžké. Zvlášť, když už všechno mají, všude byli, nic nechtějí a tvrdí, že za ně nemáme utrácet. No a moje tchyně byla něco podobného. Ale přece se mi povedlo vymyslet perfektní dárek, který ocenila.
Chtěla si založit zahrádku, tak jsem pomohla
Bylo to období, kdy se všechny sousedky v ulici rozhodly, že budou zkrášlovat zahradu. Nevím, asi nějaký okrasný boom či co. A protože měla tchyně narozeniny v příhodnou dobu, nakoupila jsem jí cibuloviny, o kterých mluvila. Dost mi v tom pomohly stánky na Floře Olomouc. Udělala jsem jí z toho pěkné dárkové balení, cibule popsala, vytiskla z internetu fotografie (aby věděla, co jí vykvete) a těšila se na její reakci.
Byly tam narcisy, tulipány, nějaké další jarní druhy – a nevím, co vlastně ještě. A trefila jsem se fakt přesně. Tchyně byla nadšená. Několikrát mi zopakovala, že je to ten nejlepší dárek, který kdy dostala. Že ji nikdo ještě nikdy takhle nepotěšil.
Upřímně, brala jsem to s rezervou. Už měla v sobě pár panáků a to pak byla přátelská úplně ke všem. Ale dárek jí udělal radost, a to mě vážně potěšilo. A asi by to celé dopadlo dobře, kdyby se po našem odchodu nerozhodla otevřít nějakou tu láhev darovaného alkoholu – a pokračovat v pití dál (což byl mimochodem i důvod, proč jsme se o pár let později kompletně přestaly bavit).
Skončilo to nemocnicí
Ráno volala manželovi, že je v nemocnici a že je jí hrozně zle. Prý jí i vyplachovali žaludek. Že vůbec neví, co dělala, a jestli by se nemohl podívat doma. Tak jsme šli. Oba. A tu spoušť v kuchyni jsme našli okamžitě. Jak byla v opileckém rauši, tak se evidentně rozhodla, že uvaří na zítřek. A pěkně poctivý guláš. Z poctivého masa – a poctivé cibule.
A tady byl právě ten háček. Roztrhané pytlíky na lince mluvily za vše. Prostě jí některé ty okrasné cibulky připadaly jako běžná cibule a nakrájela je tam. A protože se pak evidentně tímhle gulášem (navíc notně připáleným) snažila utišit hlad, který ji přepadl někdy uprostřed noci (naštěstí jen ji – jinak by v nemocnici skončilo lidí víc), dopadlo to tak, jak muselo. Bylo jí děsně zle, zvracela (nechtějte vidět tu koupelnu) a evidentně ji to vzalo i druhým koncem.
Manžel to dal lékařům hned vědět. Vtipné ale je, že to tchyně dodnes popírá. Prý vůbec nebyla opilá, jen se trochu lízla. Cibulky zasadila ven a ty pytlíky na lince byly náhoda. No tak určitě, jak by řekl klasik. Ale historka k pobavení je to už dnes docela dobrá. Jen tenkrát nám to moc k smíchu nepřišlo.
Autorský text
