Článek
Tvar odpovídá – tedy když se díváte alespoň trochu zdálky, tuhá hnědá slupka, jakoby složená z tisíců malých šupinek, však ne. A kde se vlastně tahle exotická rarita v našich supermarketech vzala?
Jde vlastně o plod palmy salaky jedlé (Salacca zalacca) původem ze Sumatry a Jávy. Její plody tvarem připomínají oblíbené fíky, nejsou však tak měkké. Na omak působí drsně jako hadí kůže a stejně tak i vypadají.
V supermarketech jde spíš o takovou raritu – mnohem lépe chutnají plody, dovezené už zralé. Dají se občas sehnat v online supermarketech nebo na afrických trzích. Jen varuji, že tohle ovoce dlouho nevydrží – někdy se plody zkazí už druhý den. To je daň za jejich zralost. Ale pokud se pro ně rozhodnete, neprohloupíte.
Jak správně jíst salak?
Dužina je zpravidla poměrně tvrdá a jen málo šťavnatá, svou konzistencí připomíná asi nejvíce zelenou hrušku. Slupku oloupete snadno – stačí odlomit špičku. Uvnitř najdete tři stroužky česneku – alespoň vzhledově – a pod nimi i velké tvrdé semeno. Chuť je nasládlá, připomínající právě hrušku nebo ananas, ovšem ne tak úplně. Kdybych to měla zhodnotit sama, tak bych řekla, že je to jako ananas s dozvukem pražených oříšků.
Ovšem pozor, přezrálé plody jsou hořké – nicméně je poznáte snadno, propadnou se vám totiž pod prsty. Ona totiž slupka vypadá „bytelně“ jen na první pohled. Takže jsou-li salaky na pohmat měkké, nekupujte je. Dobrým vodítkem je i lehká ovocná vůně, nebojte se proto jejich plody pořádně očichat. Doma potřebují jeden až dva dny při pokojové teplotě, potom budou perfektní (mluvíme o plodech ze supermarketů, to aby bylo jasno).
Trny má salaka jedlá pořádně ostré
Vzhledem k jejich poměrně vysoké ceně doporučuji vychutnat si jejich dužinu syrovou, třeba jen s kopečkem šlehačky nebo nastrouhanou čokoládou. Koneckonců stejně tak vám je naservírují i v Indonésii jako tzv. uvítací ovoce. Ale pozor, pokud už nebude jejich slupka naříznutá, postupujte opatrně. Jeho šupinky jsou totiž opravdu ostré (přezdívku „hadí“ dostalo právem). Milovníci kuchyňských experimentů pak mohou vsadit i na dezertové pyré nebo přidat salak do ovocného poháru. V jídle dokáže překvapit – a to především svou konzistencí. I když jsem ho kousek výš přirovnala k nezralé hrušce, není to úplně ono. Prostě si křupnete a hned vzápětí se vám do úst rozlije báječná chuť a šťavnatost. Salak je… prostě salak. Taková samostatná kategorie.
Mimochodem, obsahují vysoké množství železa a v Indonésii si na nich často pochutnávají hlavně opice, takže uděláte i něco pro své zdraví (kromě železa obsahují i antioxidanty, vlákninu a živiny). A pokud byste chtěli ochutnat něco speciálního, přejte se po odrůdě salak gula pasir („cukrový salak“), která je vysoce ceněná pro svou jemnou sladkost a často je fermentována na salakové víno s alkoholem kolem 13,5 %. U nás jsem ji bohužel nikdy neviděla, nic jiného než cesta do Indonésie vám tedy nezbude.
Pod slupkou vypadá salak jako stroužky česneku
Celkově se plodové odrůdy značně liší – některé jsou sušší a drobivé (např. salak pondoh z Jávy), jiné naopak vlhčí a křupavé (typické pro salak Bali). Celkem jich lze rozlišit okolo třiceti.
Salak – malá radost pro zahradníky
A co udělat s poměrně robustními semeny? Můžete si zkusit svůj vlastní salak vypěstovat sami. Bez skleníku nebo zimní zahrady však půjde spíše o půvabnou pokojovku. Navíc je salaka jedlá rostlinou dvoudomou.
Semena ochotně vyklíčí, pokud je zapíchnete do květináče na světlém okně a při pokojové teplotě. Potřebují dostatek vláhy a časté rosení. V prvních letech se nové členité listy objevují jen velmi neochotně, později se růst trochu zrychlí. Pětileté palmičky lze pěstovat i jako přenosné rostliny, které v létě zkrášlí zahradu nebo balkon. Ale pozor, jsou pokryté ostrými trny. Nezraňte se!
Cca roční semenáčky salaky jedlé
V přírodě jde spíše o nízký až středně vysoký „křovitý“ druh palmy, často s velmi krátkým, až skrytým kmenem, a silně trnitými listy. Ty mohou být až 6 metrů dlouhé, přičemž jejich řapíky nesou výrazné trny (někdy až 15 cm dlouhé) – ale nebojte se, v našich podmínkách vám salaka do takových rozměrů rozhodně nedoroste.
Zdroj: Autorský text
https://journals.lww.com/aptm/fulltext/2018/11120/salacca_zalacca__a_short_review_of_the_palm.1.aspx
Květy Faty, Romana Rybková, Eva Smržová a Klára Lorencová, Botanická zahrada hlavního města Prahy, 2018
