Článek
Vypadá to jako strašení z nějaké filmové apokalypsy. Jenže není. Přesně takový scénář totiž načrtává mezinárodní tým vědců vedený klimatologem Timothy Lentonem z britské University of Exeter. Jejich studie publikovaná v časopise Nature Sustainability varuje, že do konce století by se až pětina světové populace mohla ocitnout v podmínkách, které vážně ohrožují zdraví.
Komfortní klima mizí před očima stupeň za stupněm
Potíže by nám mělo „přichystat“ zvýšení průměrné teploty o 2,7 stupně, a to oproti době před průmyslovou revolucí nezní dramaticky. Jenže pozor. O tom, že tahle teplota není nijak příjemná, ale není třeba debatovat – bohužel ona je navíc kritická. Jakmile ji totiž podle vědců některý region překročí, začíná v něm jít do tuhého. Roste úmrtnost, klesá produktivita práce, zemědělství dostává na frak… Každá desetina navíc totiž mění rozložení srážek, délku sucha i intenzitu vln veder.
A proč je to najednou tak velký problém? Protože před čtyřiceti lety žilo v tak extrémním klimatu zhruba 12 milionů lidí, ale dnes se bavíme o miliardách. Jinými slovy – už to není pár lokálních oblastí, které může bez problémů zachránit zbytek světa nějakou pomocí. To opravdu ne.
Nejvíce ohrožené jsou oblasti, kde už dnes panují vysoké teploty. Například v Indii může být tímhle šíleným suchem ohroženo až 600 milionů lidí v extrémním horku, v Indonésii kolem 100 milionů a na Filipínách a v Pákistánu zhruba 80 milionů. O větší části Afriky ani nemluvě… A to jsou bohužel regiony, které už teď mají se zajištěním potřeb mnohých obyvatel velký problém.
„Cena, kterou platíme za globální oteplování, se obvykle vyjadřuje ve finančních nákladech. Naše studie zdůrazňuje ohromnou cenu, kterou zaplatí samotní lidé svým osudem a životním stylem.“
Migrace a konflikty mohou ohrozit celou planetu
A s tím bohužel souvisí další velká potíž. Jakmile se totiž z některých míst stane téměř neobyvatelná zóna, lidé se odtud začnou stěhovat. A to ve velkém. Je to logické. Timothy Lenton proto ve studii upozorňuje i na to, že změny obyvatelnosti planety mohou spustit rozsáhlé migrace. A když se miliony lidí dají do pohybu, bude to znamenat velký tlak na infrastrukturu, trh práce i sociální systémy. Málokdo už tak bude moci říci, že se ho to netýká, protože potíže mu přicházejí doslova přímo před práh.
A tím bohužel takhle katastrofická story pořád ještě nekončí. Horko totiž mimo jiné nahrává šíření infekčních chorob. Komáři, kteří přenášejí dengue nebo malárii, se snadno dostanou do nových oblastí. A lidé, oslabení suchem a hladem, nemocí snáze podlehnou. A když si k tomu připočteme ještě riziko konfliktů o vodu a půdu, zjistíme, že nás čeká pořádný průšvih. Bez nadsázky.
Lidstvo si s vysokými teplotami příliš netyká
Zajímavostí je, že takzvaná lidská klimatická nika, tedy pásmo, kde se lidstvu historicky dařilo nejlépe, se pohybuje mezi průměrnou roční teplotou 11 až 15 °C. V těchto podmínkách vznikala většina civilizací (byť se samozřejmě našly i výjimky). A když se od tohoto pásma výrazně vzdálíme (a je vcelku jedno, kterým směrem), začínají problémy.
Ale zkusíme to zakončit alespoň trochu pozitivně. Tyhle scénáře totiž ještě nemusí být definitivní. Záležet bude hlavně na tom, jak rychle se podaří omezit emise skleníkových plynů. Protože kdyby se oteplování podařilo zpomalit i o jeden jediný stupeň, může to znamenat stovky milionů lidí mimo kritickou hranici. A to už bude opravdu poznat.
Zdroje info:
