Článek
Ve skutečnosti však jde o opravdový architektonický unikát. Tahle drobná stavbička v rondokubistickém stylu pochází z 20. let 20. století a původně rozhodně nebyla navržena tak, aby tu stála ještě po tolika letech. Naopak – počítalo se spíše s tím, že půjde o poměrně krátkodobou záležitost. Ovšem i když se původní prodejna tabáku už dávno uzavřela, kiosek stojí dál.
Není to Gočár, ale vlastně skoro ano
Tahle nenápadná budovička byla pravděpodobně navržena slavným architektem Pavlem Janákem. Přesto však jeho autorství není stoprocentně doloženo – v seznamech jeho díla se totiž neobjevuje. Většina lidí však jako autora tipuje Josefa Gočára – a není to vlastně tak od věci. Jeho styl se totiž tenhle kiosek rozhodně snažil se všech sil napodobit.
Málem zmizel z mapy Prahy
Malé stavby mají často smůlu – jsou snadno přehlédnutelné a ještě snadněji odstranitelné. Většinou stačí pozvat partičku dělníků a za hodinku je hotovo. Je tedy malý zázrak, že tahle stavba vydržela tak dlouho. Kiosek měl být v roce 1980 zlikvidován, ale památkáři se na poslední chvíli postavili na odpor a jeho demolici zabránili. Naštěstí. O rok později byl dokonce prohlášen za kulturní památku a prošel povedenou rekonstrukcí. V roce 2008 se pak dočkal další opravy, kdy ho městská část Praha 1 natřela a obnovila za 165 tisíc korun.
Přesto dodnes není využíván a prostě si ve Vrchlického sadech jen tak stojí. Je to ohromná škoda – byla by z něj určitě třeba krásná prodejna suvenýrů. Pokud by něco takového navíc provozovala Praha 1, dala by rázem turistům místo, kde by si mohli koupit něco lepšího než předražené kýče a podobné zhůvěřilosti. Bohužel využíván není – a to se draze vymstilo.
A zase ty bankomaty
Díky tomu se tenhle krásný kiosek v roce 2017 proměnil ve směnárnu. Mohla za to dobře známá firma Euronet (ano, právě ta, která po Praze vlastní obří síť bankomatů s velkým modrým nápisem ATM na bílém pozadí). Prostě se jí tohle místo líbilo, tak tam šoupla hned dva bankomaty. Dělá to tak poměrně běžně. Praha 1 s tím sice nesouhlasila a začala podnikat právní kroky, ale škody už byly napáchány a dřevěná konstrukce narušená. Bankomaty navíc relativně brzy po svém objevení zase zmizely. Člověk si říká, jestli se to Euronetu vyplatilo, nebo nad tím prostě nikdo „z vedení“ nepřemýšlel.
Nezbývá než doufat, že se tenhle neoprávněný zásah nezkrátil životnost téhle krásné stavby příliš. V Praze už zmizelo příliš mnoho hodnotných staveb – a tahle by neměla být další na řadě. Zatím však pro ni nikdo žádné smysluplné využití nenašel. A to je opravdu škoda.
