Článek
Dvě děti prý chtěl, čtyři už jsou moc. Z toho třetí z nich je holčička s Downovým syndromem. Jeho starší dcery naštěstí problém nemají. Nejmladší klučík má zase slušné ADHD. Už tohle pořadí dětí podle nás naznačuje, že je to trochu jinak. Vždyť kolik chlapů by dalo za kluka cokoliv a dcery prostě neuznává (pokud nikoho takového ve své blízkosti nemáte, tak vám vážně závidím). No a čtyři děti jsou už prostě asi trochu moc. Zvlášť když je manželka pořád doma s jejich třetí dcerkou.
Děti nesnáší, manželku zrovna tak
Radek to komentuje pokaždé, když přijde do práce. Prý se to nedá. Jen přijede dolů, hned mu manželka hodí děti na krk. I na výletech mu je strká, když už si tedy někam vyjedou. Prý aby si odpočinula. A kdy prý si má odpočinout on?
Uznávám, že na odpočinek má nárok. Je to totiž kamioňák a i když teď už jezdí jen „kolem komína“, takže je každý večer doma, je to docela záhul. Vykládky i nakládky si zajišťuje sám (v rámci povinné pauzy, samozřejmě, to by se kontrola divila) a situace na cestách taky nebývá právě nejlepší. Jako řidiče ho chápu. Člověka dokáže neustálé udržování pozornosti řádně vyšťavit. Nikdy totiž nevíte, kdy vám tam někdo třeba hodí myšku.
Jenže doma si od toho neodpočine. Nemá jak. Tak to řeší nejhůř, jak může – je v práci skoro pořád.
V týdnu za volantem, o víkendu taky
V kamionu kolikrát spí, aby nemusel domů. Protahuje si směny (s těmi povinnými pauzami to vždycky nějak zaonačí, aby to na kartě sedělo) a domů se právě nehrne. Jenže on si od volantu neodpočine ani o víkendu. I když by podle zákona jednoznačně měl.
Našel si totiž další kšeft jako řidič MHD. Tam nikdo nekontroluje jeho pracovní zápisy z týdne. Stačí tam čestné prohlášení, že povinné pauzy dodržuje. To klidně podepíše a drandí. Kolikrát jen po čtyřech hodinách spánku, když mu vyjdou špatně směny. A jezdí a jezdí a jezdí. Zatím žádnou nehodu nezavinil, ale je to asi jen otázka času. Ale už takhle funguje přes pět let. A proč to nikdo nikde nenahlásí? Jeho papínek totiž pracuje na policii.
A dost vysoko. S ním si to nikdo rozházet prostě nechce. Na jednu stranu ho fakt lituju – ze života vlastně nemá vůbec nic (kromě peněz, které si ale vlastně nestihne užít). Na druhou stranu je jen otázkou času, kdy se něco stane… Znáte to, problém se řeší, až když to odnesou nevinní. A ve chvíli, kdy způsobí vážnou nehodu, to ani jeho papá na vysokém postu neobhájí. Tedy doufám…
Autorský text
