Článek
Lékaři mu totiž diagnostikovali artrózu třetího stupně v obou kolenech. A to už není rýma, kterou člověk „nějak“ přechodí.
Artróza, která se nedá obejít
Obvykle když se nějaká slavná osobnost svěří se svým zdravotním problémem, objeví se hned v diskuzích něco o protekci, úplatných lékařích a rychlých řešeních, o kterých se může obyčejnému smrtelníkovi jenom zdát. Jenomže Martin Dejdar přiznal, že v jeho případě nejde o problém, který by se dal vyřešit jednoduchým chirurgickým zákrokem. A bohužel zdá se, že to může tak trochu smrdět. Artróza 3. stupně znamená výrazné poškození chrupavky a zúžený kloubní prostor a s obojím je třeba začít pracovat včas.
Když o své nemoci mluvil poprvé (což bylo v listopadu 2024), stavěl se k operaci spíše odmítavě. „Zatím nevím kdy, protože si tu pauzu nemůžu dovolit. Ten zákrok by nebyl tak složitý, ale rekonvalescence je delší a ta teď nepřichází v úvahu,“ svěřil se v rozhovoru pro magazín eXtra. Na jaře téhož roku mu prý třikrát „neklapnul“ termín (měl tehdy pauzu v natáčení seriálu Specialisté), takže později už to prostě vzdal. Nu a pak už bylo pozdě.
„Jak se zjistilo, je to artróza 3. stupně v jednom i druhém koleni, což operovat nelze, takže budu jenom čekat, co bude dál, a vlastně budu dělat všechno, co doteď. Nebudu se s tím nijak mazlit, čili nijak se neomezuju,“ komentoval to o pár měsíců později. Prý mu nezbývá než čekat, tlumit bolesti a doufat, že časem přijde řešení v podobě kompletní výměny kloubů. „Snažíme se to vydržet, že to nějak přejde samo, a úplně se to nedaří,“ doplnil ještě později pro TV Nova.
Chce dál žít, jako by se nic nedělo
A s tím minimem omezování to myslel zřejmě vážně – roli pacienta totiž po všech stránkách odmítá. Navzdory bolestem pokračuje v práci a nehodlá si nechat svými klouby jakkoliv diktovat tempo. Aktivní tak zůstává nejen v televizi, ale i na divadelních prknech. Podle všeho sází na strategii „neřešit víc, než je nutné“ a fungovat, dokud to jde. A že to občas zabolí? Inu, to už k tomu prostě tak nějak patří.
Snažíme se to vydržet, že to nějak přejde samo, a úplně se to nedaří.
Velkou kapitolou jeho života je Divadlo Ypsilon, kde působí dlouhá léta. Ale někdy to prostě bolí moc. Médiím se nedávno svěřil s obavami, že kvůli svému zdravotnímu stavu možná nedotáhne vysněných čtyřicet let angažmá, ale „jen“ devětatřicet. Bere to ale sportovně. Jak sám naznačuje, život není tabulka s přesnými čísly a někdy je prostě potřeba se přizpůsobit.
Promarněná příležitost k prevenci aneb co vlastně znamená artróza 3. stupně
Martin Dejdar je velmi oblíbený herec a dabér (kupříkladu na Instagramu ho sleduje přes 150 000 lidí). A proto je škoda, že celou situaci nevyužil k osvětě. Artróza totiž není žádná legrace. Jsou pro ni typické bolesti při pohybu, ztuhlost po delší nehybnosti (třeba i po půl hodince sezení), otoky a samozřejmě také postupný úbytek svalů kolem kloubu. A čím dříve se s její léčbou začne, tím větší jsou šance na výrazné zmírnění obtíží a oddálení operace.
Bohužel Martin Dejdar se k tomu postavil typicky bohorovně – a místo toho, aby své příznivce a fanoušky před podobným lehkomyslným postupem varoval a zdůraznil jim, že čekání se v tomto případě opravdu nevyplácí (koneckonců sám s tím má velmi neřízenou zkušenost), dává na odiv zdánlivou lehkost, s jakou se s celým problémem pere. A přitom by stačilo málo a každodenní bolesti by léky řešit dost možná vůbec nemusel.
Artróza se totiž obvykle léčí kombinací léků proti bolesti, fyzioterapie, cíleného cvičení a injekcí (například s kyselinou hyaluronovou). Operace přichází na řadu až jako poslední možnost. Neměla by mít status něčeho, na co člověk zoufale čeká, protože nemůže dál. Zakousnout se a jet dál naplno totiž mnohdy prostě nestačí.
Zdroje info: Autorský text
