Článek
Někdy se mu také přezdívá lidožrout a je to proto, že patří mezi druhy, které si na člověku čas od času smlsnou (a v tu chvíli vás asi neuklidní to, že si vás nejspíš spletli s tuleněm nebo želvou). Osobně mám jeho výskyt spojený spíše s širým oceánem – rozhodně ho neočekávám tam, kam se jezdím běžně koupat.
Zatím je to mládě, ale…
Šlo o mladého jedince tohoto druhu, který se díky své neopatrnosti chytil do sítí místního rybáře Gojko Mitroviče. Ten ho ale obratem pustil zpět do moře (a předtím se s ním samozřejmě vyfotil, jak jinak). Stalo se tak asi 12 kilometrů od břehu.
Já tedy nevím – osobně pořád považuji Jadran za docela bezpečný – mimo jiné právě proto, že vím, že se tam podobné kreatury prostě nevyskytují. A víceméně mám pravdu. Podle chorvatského deníku Slobodna Dalmacija je to teprve třetí potvrzený výskyt žraloka bílého v Jaderském moři za posledních 30 let. Naposledy byl zaznamenán před dvěma lety. Tedy se tady nic nestalo (žralok prostě v tichosti zase odplul jinam), ale nejsem si jistá, jestli mě to má uklidnit. Asi jsem nějaká zhýčkaná nebo co.
Ona totiž přítomnost žraloka bílého ve Středomoří není zase taková vzácnost. Patří sem odjakživa, jen je jeho výskyt dnes mnohem vzácnější než dřív. Já se mu vlastně nedivím, že se mu mezi spoustou rybářských sítí a hlučných lodí nechce. Ale na Jadranu bych ho tedy vážně nečekala – a navíc jen 12 kilometrů od pláže. Pro jistotu jsem volala do cestovky, jestli nemám rušit dovolenou.
Takhle nějak to může po setkání se žralokem vypadat, a to je určitě ještě ten lepší případ
Oni tu sice jsou, ale neútočí
Paní na infolince byla opravdu milá a když jsem se jí za svůj hysterický dotaz omlouvala, ujistila mě, že rozhodně nejsem první. Ale uklidnila mě. Útoky žraloka bílého na člověka jsou totiž podle toho, co ona ví, extrémně výjimečné. Ve Středomoří jich bylo za posledních sto let jen pár desítek – a většina z nich bez fatálních následků. To už jsou prý nebezpečnější medúzy a mořští ježci. Jako to zase chápu, ale přece jen – ježek se na vás nevrhne a nebude vás chtít roztrhnout vejpůl.
A prý kdyby něco, mám se prostě otočit a v klidu plavat ke břehu. Žraloka provokují rychlé pohyby, tak proč ho prý v predátorském chování podporovat? Tak dobře, já tedy letos na ten Jadran pojedu. Snad se mezitím ten bílý krasavec sbalí a odplave někam pryč. Ale oči budu mít tedy letos pořádně na stopkách, to mi věřte. Manžel utrousil, že by ten chlapík udělal líp, kdyby ho rovnou picnul (klidně až po té fotce, aby to nevypadalo blbě), ale já si to nemyslím. Žraloci přece jen do moří a oceánů patří. Jen tedy doufám, že budou vždycky úplně jinde než já. Tak mi držte palce.
A co vy? Měli byste taky chuť zrušit dovolenou, nebo jste už ostřílení cestovatelé a berete to tak nějak v klídečku?
Zdroj: Autorský text
https://www.24sata.hr/news/foto-velika-bijela-psina-videna-u-jadranu-treca-u-30-godina-1059224
https://slobodnadalmacija.hr/vijesti/regija/u-jadranu-videna-velika-bijela-psina-treci-put-u-30-godina-1484741
