Článek
Ano, čtete správně, čtvrt milionu za kus plastu, který byl určený na hraní pro děti. Ale než začnete hrabat ve sklepě nebo přemýšlet, jestli jste jako děti nerozmlátili poklad o dědečkovu kůlnu, pojďme si to rozebrat trochu podrobněji. Ona totiž vážně není Tatra jako Tatra.
Tuhle na půdě nejspíš nenajdete
Vlastně tohle šílenství docela chápu. Staré věci máme rádi – řada z nás si je syslí na půdě nebo ve sklepě a rozhodně je těší fakt, že nemají v krabicích jen bezcenný odpad. Navíc peněz není v dnešní době nikdy dost – tak proč je nevytáhnout z těch divných sběratelů, kteří by si doma vystavili snad i exkrement, jen aby byl zvláštní (nejde o doslovnou citaci, ale podobné rčení už jsem párkrát slyšela – jen si dosaďte jiné slovíčko).
Nešlo totiž o obyčejnou Tatru 813, kterou jste možná měli doma. Konkrétně se totiž v téhle rekordní aukci dražila Tatra 813 Kolos 8×8 od firmy Dubena – a to je zatraceně vzácný kousek. Mnozí si ji pletou s verzí Tatra 813 6×6 od Ites (ta byla na setrvačník nebo baterky, zatáčela pomocí lanka a ovladače v bowdenu), ale tohle je jiná liga – i když jsou si na první pohled docela podobné.
Kdo mohl vědět, že bude takhle vzácná
Firma Dubena Český Dub vyráběla tento model pouhý rok – v letech 1972 až 1973. A proč tak krátce? Protože se poškodila, respektive zničila forma, a výroba tak šla k ledu. Njn, i to se někdy stává. A právě takhle vznikají rarity. Už tehdy se vyrobilo jen velmi omezené množství – odhady se pohybují kolem 200–300 kusů. No a teď si připočítejte víc než 50 let stáří. A k tomu jako bonus fakt, že většina těchto hraček už dávno skončila v popelnici, a hlavně – tenhle konkrétní kus měl (což je fakt, fakt velká vzácnost) originální papírovou krabičku. A ta je něco jako svatý grál sběratelů. Jenže ani to nestačí k tomu, aby padla rekordní aukce. Musí se taky najít někdo, kdo takovou vzácnost koupí.
Vypadalo to vcelku normálně, ale pak…
Není proto divu, že se o ni strhl boj. Ale dlouho tomu nic nenasvědčovalo. Aukce totiž dlouho vypadala docela „rozumně“, držela se kolem 90 tisíc korun. Jenže pak se do toho na poslední chvíli opřeli dva vášniví zájemci – a cena vyletěla raketově nahoru. Kdo ví, možná to byli sběratelé s pořádně tučným bankovním účtem, kteří si prostě chtěli dopřát něco navíc. Možná za myší a klávesnicí seděli úspěšní podnikatelé, kteří si chtěli splnit dětský sen. Každopádně to bylo pěkné drama! A skončilo to právě na těch 235 000 korunách. Uff.
A co z toho plyne? Nevyhazujte staré hračky jen tak! Fakt, ale fakt náhodou můžete doma nějaký ten unikát mít. Ale vážně nečekejte, že každá stará Tatra vám vydělá stovky tisíc.
Pěkný den všem a ať vám na půdě leží nějaký ten poklad! Já takové štěstí nemám, bohužel :)
