Článek
Když se křídlatka japonská někde usadí, většinou tam zůstane – je totiž tvrdohlavá doslova jako štěnice (čímž vám nechci přát, abyste se s těmihle potvůrkami někdy setkali – proti těm jí to věřte. Ale tahle „zahradní příšera“, známá také jako Fallopia japonica (postaru Reynoutria japonica), nemá jen temnou stránku. Ukazuje se totiž, že má i četné léčivé účinky.
Užijte si ji jako v Japonsku
Já osobně jí říkám japonská rebarbora (mimochodem, obyvatelé Země vycházejícího slunce jí říkají itadori). Ona se totiž dost podobně používá – kvůli vysokému obsahu šťavelanů je třeba ji zpracovat, než ji zkonzumujete – stačí povařit dvě minutky ve vodě nebo něco podobného. I když jako děti jsme její výhonky rašící čerstvě z jara loupali a jedli a nikdy jsem si nevšiml, že by nám po těchhle „kyseláčích“ něco bylo.
Léčí, co může – od nachlazení po imunitu
V léčitelství však není křídlatka žádný zelený amatér. Obsahuje totiž látku emodin, která má antibiotické účinky – a zvládá víc než jen rýmu. Tahle látka je účinná třeba i proti zlatému stafylokokovi, se kterým si neporadí ani některá běžná antibiotika. Kromě toho působí proti virům, plísním, parazitům a tlumí bolest. A pokud vsadíte na čaj nebo odvar z listů, pak se vám bude hodit při astmatu, chronickém kašli a zánětech průdušek. A jako bonus působí i jako imunostimulant – jinými slovy: dejte si ji, když na vás něco leze. S trochou štěstí to bude vaše poslední setkání s nemocí.
Křídlatka
Co sbírat a kdy?
Na podzim – ideálně v listopadu – se vykopávají kořeny. Právě v tu dobu mají největší sílu. Na čaj nebo odvar ale postačí i listy, které se dají sbírat během sezony. Stačí hrst přelitá horkou vodou. Nicméně já mám oblíbený ještě jiný tip – stonky v medu.
Právě teď je pro jejich sběr ideální čas. Vybírejte co nejmladší a nasekejte je na asi centimetr silné plátky. Nasypte je do sklenice a zalijte medem pěkně do plna. Uložte v lednici (protože i když med samotný se nekazí, šťáva z rostlin může způsobit kvašení) a počkejte nejméně 14 dní. A pak můžete mlsat – dva nebo tři kousky denně nakopnou imunitu, pomohou proti astmatu a ještě si pochutnáte.
Dovnitř samozřejmě sahejte čistou lžičkou a klidně může být kovová. I když se sice traduje, že by se v souvislosti s medem vůbec používat neměla, pro krátké okamžiky (jako je právě nabírání křídlatky v medu ke konzumaci) to vůbec nevadí.
A ještě něco: křídlatku sbírejte na zaručeně čistých lokalitách. Je to totiž invazivní plevel a na mnoha místech se ji města i soukromníci snaží zničit roundupem nebo něčím podobným. A takovou šmakuládu si domů donést určitě nechcete :) Mým tipem jsou místa okolo vody, ideálně třeba v přírodních památkách. Tam k tomuto ošetření obvykle nedochází kvůli možnému ohrožení okolní přírody. A v zásadě je úplně jedno, jestli se vám povede „trefit“ klasickou křídlatku japonskou nebo jiný druh, který u nás roste. Léčivé jsou všechny i když mohou mít trochu odlišný obsah účinných látek.
Jen pozor – v těhotenství se čerstvá nať užívat nesmí! A to ani ta v medu.
Mimochodem tím samozřejmě neříkám, že proti křídlatce nechci bojovat. Pořád je to invazivní prevít. Ale když už ji tu máme – proč ji alespoň trochu nevyužít?
Zdroj:
Bylinkopedie v kuchyni, Martin Chvapil, Cpress, 2022
Netradiční bylinkář, Roman Kindl, vlastním nákladem, 2011
