Slatiňany lákají děti na svět skřítků, procházka zámeckou zahradou má ale nepříjemné překvapení

Z osobní zkušenosti vím, že je důležité zvykat potomstvo přiměřeně věku právě na podobné akce, protože pak je větší šance, že je bude vyhledávat. Nu, ale o tom dnes mluvit nechci. Dnes mám pro vás připraveno povídání o jedné zámecké zahradě, skřítcích a dvou princeznách na prohlídce.

Začnu asi těmi dvěma malými princeznami. Mohly jim být tak 2 až 4 a rodiče je vzali s sebou na hodinový zámecký okruh. Cérenky to byly šikovné, což o to. Každou chvíli se na něco doptávaly a prohlídka je docela bavila (tedy hlavně tu větší). Po půlhodině už toho ale začínaly mít dost.

A vlastně se ani nedivím. I když interiéry opravdu stojí za to a povídání o posledních vlastnících zámku je velmi zajímavé (i když místy trochu smutné), pro takhle malé princezny už toho bylo zkrátka moc. Rodiče ale na ně naštěstí měli nachystaný trik. Slíbili jim skřítky v zámeckém parku. Když ještě chvíli vydrží, půjdou se na ně podívat. Myslela jsem, že je to takový výchovný trik, ale ono ne. Malé slečny tak v klidu vydržely až do konce prohlídky a pak celá rodinka zamířila do parku. No a my, protože jsme měli čas, jsme se tam vypravili také.

Hned na úvod mě zarazila jedna věc – vstup do zámeckého parku se totiž platí. My ho tedy měli v ceně, protože jsme byli i na prohlídce zámku, ale jinak je to bratru 60 korun na osobu (neplatí jen úplně malinké děti). Ne, že bych se už se zpoplatněním zahrad nesetkala, ale vždycky to bylo tak do dvacetikoruny.

Vzpomněla jsem si na dobu, kdy byly děti opravdu malé a my kvůli tchyni museli vážně přežívat z ruky do pusy. A právě zámecké parky a zahrady pro nás byly takovým vděčným vyžitím. Neplatilo se nic, v případě potřeby jsme vybalili řízky, ovoce nebo co bylo zrovna nejlevnější v akci, k tomu kus chleba a bylo. Krásný zážitek na odpoledne. Ale kdybych za to tentokrát měla zaplatit 240 korun, neměla bych na to, vážně ne. A lituju maminky, které jsou na tom v dnešní době podobně (a že jich určitě přibývá, protože všechno příšerně zdražuje).

Tak doufám, že to byla spíš výjimka. I když samozřejmě chápu, že údržba takové zahrady něco stojí. Nicméně zpátky k parku – oni tam ti skřítci opravdu byli. Napočítali jsme snad 15 domečků ze dřeva, trávy, mechu atd. Některé byly opravdu propracované (jeden dokonce svítil – na tlačítko jsme přišli náhodou, když jsme ho obcházeli). U dětí měly velký úspěch.

Chápaly, že třeba nemají v parku křičet, aby nevyplašily skřítky, takže i když jich byl park plný, skoro jste o nich nevěděli. A i my dospělí jsme si pohádkové domečky užívali. Pro děti je to opravdu jak dělané a jak jsem psala už výš, pomáhá jim to lépe zvládnout i náročnější prohlídku. Za mě je to skvělý nápad, takže pokud budete mít do Slatiňan cestu, určitě si je nenechte ujít. Opravdu stojí za to.