Článek
Tohle je příběh z vedlejšího paneláku. Když k němu minulý týden přijela sanitka, nešlo to přehlédnout – jako už tradičně se nemohla dostat přes řady zaparkovaných aut a neobešlo se to bez spousty troubení a nadávek.
Pán, kterého nikdo moc neznal
Asi o půl hodiny později snášeli dolů staršího pána – což bylo ovšem to jediné, co jsem ze svého okna viděla. Podrobnosti jsem se dozvěděla až později, když jsem se náhodou přitočila k hloučku dam debatujících přede dveřmi.
Dozvěděla jsem se, že pán ležel v bytě bez pomoci tři dny. Ale ještě předtím, než odsoudíte všechny jeho sousedy, pojďte se podívat na detaily, které bohužel nejsou právě lichotivé. Starý pán byl sám, to je pravda. Za mě patřil k takovým těm „mouchy, snězte si mě“. Jednou denně se vydával na nákup takovým tím pomalým šouravým krokem. Na pozdrav obvykle neodpověděl a že by vás pozdravil první, o tom nemohlo být řeči. A říkalo se o něm, že jednou omlátil hrnec o pouliční kotě, protože zvířata moc nemusel. Ale co na tom bylo pravdy, to netuším.
Volání o pomoc, kterému nikdo nevěřil
A v posledních letech si prý našel zajímavou zálibu. Měl totiž dojem, že se mu nikdo nevěnuje dostatečně. Jasně, člověk občas druhému pomůže, když je to třeba. A starý pán nebyl výjimkou. Sama jsem mu párkrát nesla nákup – nikdy ale nechtěl až do bytu, vždycky jen před panelák. Prý cizím lidem nevěří. OK, pomůžu, jak můžu, vnucovat se nebudu. Pomáhám pravidelně i v našem domově pro seniory, a těm mnohdy opravdu stačí málo - třeba i nepotřebné věci z domácnosti.
Stejně tak mu sem tam některý soused přivrtal poličku, pomohl s prasklou vodou v koupelně nebo s odnosem staré pračky, ale to mu bylo málo. Jednou takhle otevřel dveře bytu a začal volat o pomoc. A když přiběhl první soused, stěžoval si, že nemůže dosáhnout na knihu na horní poličce a že potřebuje pomoc. Kniha byla sundána, soused se rozloučil. Jenže tohle se začalo opakovat čím dál tím častěji. A vždycky šlo o nějaké drobnosti.
Já tedy chápu, že asi nikoho jiného neměl (otázkou zůstává proč), ale muselo mu být jasné, že tahle strategie dlouho fungovat nebude. A také nefungovala. Po čase už ho většina lidí ignorovala. Takže když v bytě upadl a snažil se dovolat pomoci, brali to všichni jako další pokus o zneužití jejich dobrosrdečnosti a ignorovali ho. Jedné sousedce to začalo být divné až po třech dnech…
Starý pán na tom teď není moc dobře a prý kdo ví, zda se vrátí domů. Upadl, asi si něco zlomil, a tři dny byl bez vody a bez jídla. I takové jsou příběhy lidí mezi námi. Jejich vyhodnocení nechám na laskavém čtenáři. Jinde jsem psala, jak jsme sice sousedům chtěli pomoct, ale zatrhli nám to hasiči. Ale i to jsme vyřešili.
