Článek
Znáte to – když něco nefunguje, lidé hned vymýšlejí, jak by to šlo vyřešit „jednoduše“. A tak se teď zase řeší nedostatek lékařů v menších městech a vesnicích. Lidé si stěžují, že v některých regionech doktor není široko daleko. A když už se nějaký najde, člověk se k němu musí objednat třeba i na půl roku dopředu. A protože volná ruka trhu tohle jaksi nevyřešila, objevují se názory, že by stát měl mladé lékaře posílat tam, kde jsou potřeba – klidně i povinně. A těch návrhů je víc. Podle mě jsou všechny stejně obskurní.
Zpoplatníme vysoké školy
Někteří lidé navrhují, že by se vysoké školy měly zpoplatnit. Ale s tím, že by stát vrátil školné třeba těm doktorům, kteří by deset let sloužili v Česku. A kdyby šli do „problémových“ oblastí, kde jsou doktoři vzácnější než sníh v červenci, tak by jim stačilo odpracovat třeba jen pět let.
A když by byl někde opravdu krizový stav, mohl by stát prostě lékaře „přesunout“ výměnou za lepší plat a daňové úlevy. No, upřímně – jak by k tomu ti doktoři přišli, že oni platit vysokou školu musí a jiná povolání ne? Zhusta jde o chytré lidi, kteří se bez problémů domluví i jinými jazyky, takže by šli bez problémů studovat do zahraničí. Otázkou pak zůstává, jestli by se k nám ještě chtěli vracet…
Doktor z donucení? To není úplně dobrý nápad
A také bych si položila otázku: „Chcete doktora, který tam je z donucení?“ Takový člověk bude pracovat jen to nejnutnější a rozhodně ne s nadšením. Koneckonců – kdo někdy narazil na neochotného úředníka, dokáže si představit, jak by to vypadalo s otráveným doktorem, který je v malé obci jen proto, že musel. A co víc – doktoři nejsou roboti, kteří přijedou a začnou léčit.
Mají rodiny, děti, chtějí normální život. A tak není divu, že se do některých míst prostě nehrnou. Představte si třeba, že máte poslat lékaře do vesnice, kde nejsou ani pořádné chodníky, natož nějaké hřiště, školka… Jejich partneři by museli dojíždět za prací mnoho kilometrů, děti by si neměly kde hrát. Nevím, ale mám dojem, že se sem prostě nikdo dobrovolně stěhovat nebude.
Proč doktoři nechtějí na vesnici? Možná bychom se měli ptát jinak
Místo toho, aby se řešilo, jak doktory k něčemu donutit, by možná stálo za to zamyslet se nad tím, proč se jim do některých oblastí nechce. A důvodů je celá řada:
- Slabá infrastruktura – Pokud v obci není ani pořádná silnice nebo školka, kam dát dítě, tak tam mladý doktor fakt dobrovolně nepůjde.
- Nízké platy v regionech – Ano, doktoři berou slušné peníze, ale v malých městech často chybí nemocnice, kde by mohli pracovat, a ordinace na vesnici jim výdělek velkého specialisty nepřinese.
- Chybí perspektiva – Mladí lékaři chtějí kariérní růst. V malé ordinaci na vesnici se z nich špičkoví specialisté nestanou.
- Životní styl – Ne každý chce bydlet v klidné vesnici, kde se po šesté večer zavře krám a největší zábavou je myslivecký ples jednou za rok.
Co kdybychom je zkusili místo trestání nalákat?
Možná by tedy bylo lepší než doktorům něco přikazovat, spíš vytvořit podmínky, které by je přirozeně nalákaly. Lepší platy, kvalitní bydlení, školky, školy a dobré pracovní podmínky – to by mohlo fungovat líp než nějaké povinné přesuny „na rozkaz“. Jenže to už by si žádalo mnohem více práce – a do toho asi hned tak někdo nepůjde (čest výjimkám).
