Článek
Filmový svět na ni ale vzpomíná dodnes. A ono se není co divit – herectví měla totiž doslova v krvi. Tatínek byl ostřílený divadelník, maminka se zase živila dabérkou hollywoodských hvězd. Její mladší sestra Catherine Deneuve později díky svému talentu i vynikajícímu rodinnému zázemí dobila svět. A Françoise za ní už od puberty nijak nezaostávala. Naopak – první film točila už v patnácti. Tehdy ji fotograf náhodou vybral, aby pózovala na několika módních snímcích, ale producenti okamžitě poznali, že narazili na poklad.
Hvězda, co nikdy netlačila na pilu
A její hvězda začala růst. Françoise se nikdy nehnala za slávou jako jiní – v jejích očích byl pořád vidět kousek romantického snílka. Intrikování filmového průmyslu jí bylo cizí, možná proto působila ve všech svých rolích, které během svého krátkého života stihla sehrát, tak přesvědčivě. Mimochodem, stihla jich natočit 19 a v mnohých předčila i své zavedené kolegy. Muži ji milovali pro její krásu, ženy zase pro věrohodnost vystupování.
Zářila u Polanského v Cul-de-Sac (Ve slepé uličce), kde si střihla manipulativní Teresu. Ukázala ale také skvělý cit pro psychologii postav u Truffauta v La Peau Douce (Hebká kůže) a s Michaelem Cainem držela krok v thrilleru The Billion Dollar Brain (Mozek za miliardu dolarů). A nejspíš nejde zapomenout ani na L'Homme de Rio (Muž z Ria), kde hrála snoubenku Jeana-Paula Belmonda, aniž by se jeho vycházející hvězdou nechala jakkoliv zastínit.
Mnozí filmoví historici ji dodnes považují za jeden z největších nenaplněných příslibů francouzské kinematografie. Protože kdo ví – diváky dokázala zaujmout, herectví se věnovala se vší pílí, ale přitom se vyhýbala skandálům – možná by snadno předčila i svou slavnou sestru, jen kdyby k tomu dostala příležitost. Jenže osud tomu chtěl jinak.
Poslední jízda, která změnila filmovou historii
Psalo se 26. června 1967. Françoise spěchala na letiště v Nice, aby stihla let do Londýna a dotočila film. Na dálnici u Esterelu ale na mokré silnici nezvládla řízení, vůz se převrátil a vzplanul. Svědci viděli, jak se snaží dostat ven, ale dveře se zasekly. Běželi jí na pomoc – nejblíže se ocitl muž z auta, kterého krátce předtím svou rychlou jízdou předjela. Podle něj nebyla nijak vážně zraněná, ale zato vyděšená k smrti. Bušila pěstmi do okénka řidiče a zoufale se na něj dívala. Jenže auto v té době už hořelo – a vzápětí vybuchlo. Policie ji poté identifikovala jen podle šekové knížky a řidičáku, které našla v ohořelé kabelce v kufru.
Na místě našli kromě její na uhel spálené kostry také kostru malého psa. To byla její čivava Jaderane. Françoise Dorléac bylo tenkrát pouhých 25 let. Pohřbili ji v rodinné hrobce v obci Seine-Port, v departementu Seine-et-Marne – tedy na místě, kde prožila své dětství.
Dodnes se nelze dívat na muzikál Les Demoiselles de Rochefort, kde si poprvé i naposled zahrála po boku své slavné sestry, a neuronit při tom slzu. O mnoho let později se k její smrti vyjádřil i slavný francouzský herec Guy Bedos (Záletník, Desátník smolař a další). „Měl jsem snoubenku, Françoise Dorléac,“ řekl tehdy v jednom rozhovoru. „Od její smrti už nemůžu projít před Louvrem, aniž bych ji neviděl.“
Zdroje info:
https://www.thenewworld.co.uk/brexit-news-great-european-lives-francoise-dorleac-49356
https://www.nytimes.com/1967/06/27/archives/francoise-dorleac-25-is-dead-actress-starred-in-culdesac.html
