Článek
Kolikrát si přečtu článek, ke kterému bych se ráda vyjádřila, kladně nebo záporně, bez urážek autora. Ráda čtu názory jiných lidí, přečtu si třeba článek a hned bych na něj reagovala, ale ejhle, ono to nejde. Vím, že mám možnost reagovat na článek jako takový, nicméně to se mi většinou nechce.
Na blogu idnes je možnost zjistit, jestli je k článku povolena diskuze a navíc mají funkci přejít přímo do diskuzí. Uznávám, idnes ráda nemám a mám raději blogy na médiu, ale označení diskuze u článku oceňuji.
Na médiu autoři často místo diskuze používají anketu. Ta je kolikrát neodpovídající. Chybí zřejmé možnosti odpovědí.
Autoři, čeho se bojíte? Svým blogem jdete „s kůží na trh“. Vždycky se najdou lidé, kteří souhlasí a kteří nesouhlasí. Co chcete? Napsat hodnocení a nečekat odezvu? Má potom smysl ten článek vůbec psát? Vyjadřujete svůj názor způsobem „to jsem řekl a tak to je!“? Nechybí v dnešní společnosti právě ta diskuze? Chcete naslouchat druhým nebo tu pravdu máte vždycky jen Vy?
Každý se ohání demokracií, ale většina lidí ji chápe ve smyslu, jak se to hodí jemu. Máš rád Fialu? Správně, to je demokracie. Nemáš rád Fialu, špatně, to není demokracie, jsi proruský šváb a volič Babiše. Vadí Ti, že současný prezident byl v KSČ? No tak to sis dovolil moc! V USA si demokraticky zvolili Trumpa? No tak to je nemožné! Totéž na Slovesku Fico. Katastrofa!
Krucinál, už pochopte, že demokracie se zakládá na volbě většiny. Nějaké rozdělování na chytré a hloupé je totální nesmysl. Většina lidí prostě nějakou situaci chápe nějak a podle toho volí (píše, diskutuje…).
Zkuste se zamyslet nad tím, v čem by ta „druhá strana“ třeba mohla mít i pravdu a že všechno není jen černé nebo bílé.
