Článek
Představte si, že dostanete otázku, zda volíte Losnu, nebo Mažňáka. Poučení vědí, ale Rychlé šípy tehdy odpověděly „Ale, třebas Bahňáka“.
Jistě se najde spousta otázek, na které je jasná (i když třeba nesprávná) odpověď. Točí se Země kolem Slunce, nebo Slunce kolem Země? Něco záleží na osobních preferencích - Sparta, nebo Slávie? Biden, nebo Trump? Křidýlko, nebo stehýnko?
A pak jsou takové ty odpovědi na stupnici od Zásadně nesouhlasím přes Nesouhlasím, Nemám názor (ani tak ani tak), Souhlasím, Zásadně souhlasím. Dostanu možnost vynechat téma, kterému nerozumím nebo názor opravdu nemám.
Problém je ve chvíli, kdy mám něco ohodnotit na škále 0-10, s tím, že 0 je absolutně špatně a 10 absolutně výborně. Ale pozor, není možnost se vyhnout odpovědi. Takže na otázku, co říkáte chuti nové Kolalokovy limonády může odpovědět jen ten, kdo ji opravdu ochutnal.
A tím se vracím k onomu dotazníku od banky. Když dám nulu, znamená to, že horší produkt jsme ještě nikdy neviděl. Když deset, tak mi naprosto vyhovuje a prosím nášup. Jenže já produkt nikdy nevyzkoušel, dokonce jsem ani netušil, že existuje (pravda, mohl jsem existenci předpokládat, jiné banky mají jistě podobný). A příslušná úřednice v bance se pak cítila dotčena, že jsem si dovolil dát samé pětibodové ohodnocení – na mou námitku, že to mělo znamenat „Ani dobře ani špatně/nechci hodnotit“, mi vynadala a zavěsila.
Otázky nešlo nezodpovědět, jedině ignorovat celý dotazník.
Někdy si říkám, že je škoda, že se nad touto logikou nezamysleli autoři slavného portálu stavebníka, ale o tom až jindy.
