Článek
Jsou osoby, které mají tzv. konfekční velikost. Přijdou do obchodu, řeknou číslo obuvi nebo velikost, prodavači jim snesou několik párů bot, košil, kalhot, oni vyzkouší a vezmou si ty nejlepší.
Já mezi tyto lidi nepatřím. Lepší situace je v obuvi, tam velikost 47 většinou ještě mívají, takže můžu aspoň něco vyzkoušet a po návštěvě tří či čtyř obchodů většinou něco seženu.
Manželka i děti jsou na tom podobně, i když je problém se trefit do dětských bot tak, aby jim alespoň rok vydržely a nestály majlant. Obchodníci přitom vymýšlejí triky, jak zmást zákazníky - například jarní obuv je v nabídce již v únoru, a když začne jaro, některé velikosti (obvykle ty, co potřebujeme) již nejsou skladem, v půlce léta již nelze sehnat sandály a podobně.
Problém je i s chlapeckými velikostmi - onehdá jsme sháněli pevnější boty typu pohorky, ideálně velikost 38. V nabídce byly dětské boty do velikosti 36, pánské od velikosti 40 a mezitím jen dámské - s růžovými ozdobami.
Člověk si časem najde nějakou značku, která mu sedí. Když jsou boty již obnošené, jde a vybírá z osvědčené značky. A pak se výrobce rozhodne inovovat a změní střihy. A dříve pohodlná značka je náhle úzká, má švy na nepříjemných místech, případně přestane daný druh obuvi vyrábět.
