Článek
Povýšili Danču. Ještě před měsícem seděla naproti mně, společně jsme si stěžovaly na kafe z automatu a dělaly si legraci z manažerských frází. A teď? Teď má titul „vedoucí týmu“, nový notebook a energii jaderné elektrárny. Gratulovala jsem jí. Upřímně. Jenže mezi „gratuluju“ a „co to, proboha, dělá?“ uběhly tři pracovní dny.
První změna – ranní porady. Dřív jsme se prostě sešli, řekli, co kdo řeší, a šli dělat svoji práci. Teď máme „denní briefing“. Danča stojí u tabule s fixou a tváří se, jako by vedla krizový štáb. Všechno zapisuje, ptá se, co kdo nestíhá, a u každého si dělá poznámky. Když někdo řekne, že to má „rozpracované“, zvedne obočí: „Takže riziko, jo?“ A přidá vykřičník.
Na stole má neustále otevřený sešit s názvem Leadership notes a mluví v krátkých větách, jako by četla z manažerského manuálu: „Jasně komunikuj. Stanovuj cíle. Udržuj tlak.“ Tlak udržuje. Dokonce bych řekla, že ho dávkuje přesně jako kofein – po hodinách, abychom náhodou nepolevili.
Začala nás kontrolovat tak detailně, že mám pocit, že kdyby mohla, dá nám GPS do myši. Každý den chce slyšet, „kde jsme“, „co jsme udělali“ a „kdy to bude“. Když něco není hotové, okamžitě vytáhne tabulku s prioritami a začne přehazovat termíny. Když jí řeknu, že to prostě nejde dřív, odpoví: „Všechno jde, když se dobře zorganizuješ.“ V jejím světě má den asi třicet hodin.
Zpětná vazba je teď na denním pořádku. Danča říká, že „bez zpětné vazby není růst“. Každý týden si mě pozve „na deset minut“, ale nikdy to neskončí pod půl hodiny. Vytáhne poznámky, používá slova jako „prostor pro zlepšení“ a „nastavení očekávání“. Při poslední schůzce mi vysvětlovala, že bych měla být „víc proaktivní při komunikaci s klienty“. Dělám tu devět let. Klienty znám i podle tónu e-mailu. Ale ona četla článek, takže ví líp.
Minule jsem jí poslala report o dva dny dřív, než bylo potřeba. Odpověděla:
„Skvělé, ale příště prosím až v den D, ať máme aktuální data.“
Takže – dřív špatně, přesně včas dobře. Logika, která by zabila i Excel.
Když něco nefunguje, začne mluvit o „konsekvencích“. To slovo používá často. „Když tohle nestihneme, budou konsekvence.“ Nikdy neřekne jaké, ale zní to dostatečně děsivě, aby se nikdo neptal. Minule dodala: „Vedení sleduje výsledky, a já musím ukázat, že to mám pod kontrolou.“ V překladu: když uděláme chybu, půjdeme s ní ke dnu.
Aby měla kontrolu, zavedla i nový systém sdílených tabulek. Každý úkol má svůj řádek, stav, barvu a komentář. Každé ráno kontroluje, kdo co doplnil. Když ne, přijde zpráva: „Ahoj, jen připomínám tabulku – ať to máme aktuální 😊.“ Ten smajlík na konci bolí víc než vykřičník.
V pátek rozeslala e-mail s předmětem Proaktivita v praxi. Uvnitř byl článek z LinkedInu o motivaci zaměstnanců. Na konci připsala: „Myslím, že se v tom najdeme všichni 😊.“
Jo, našli jsme se. V kapitole o vyhoření.
V pondělí ráno se zastavila u mého stolu:
„Viděla jsem, že jsi včera posílala e-mail klientovi. Můžeš mi ho příště ukázat předem, ať jsme konzistentní?“
To byl moment, kdy jsem pochopila, že to myslí vážně. Mikromanagement level expert. Přikývla jsem, i když jsem v duchu počítala do deseti.
Někdy je mi jí vlastně líto. Snaží se obstát. Chce dokázat, že zvládne vést lidi, kteří tu byli dřív než ona. Že má na to. A tak se bojí, že cokoli přehlédne, bude znamenat, že selhala. Jenže mezitím selhává v tom nejdůležitějším – důvěře.
Dnes na poradě řekla, že „pokud nezlepšíme výstupy, bude muset reportovat vedení, že tým je neefektivní“. Nikdo nic neřekl. Jen jsme koukali do monitorů. Chvíli bylo ticho, a pak dodala: „Ale nebojte, to zvládneme.“ A usmála se tím napjatým úsměvem, který má, když se bojí, že ztratí kontrolu.
Když odešla, Jarda si jen povzdechl: „Ty jo, já už ani nevím, jestli pracuju, nebo hraju reality show.“
Měl pravdu. Jen místo kamer máme tabulky a místo poroty Danču.
Někdy si říkám, že ji vlastně chápu. Jen bych si přála, aby si někdy sedla, vydechla a řekla: „Hele, lidi, já taky nevím, jak to zvládnu, ale pojďme to zkusit spolu.“
To by stačilo.
Místo toho máme kontrolní tabulku číslo šest. A nový cíl: být o 10 % rychlejší.
Jen nikdo neví, v čem.
