Článek
Začal školní rok. Stojím u dveří základní školy a vnímám ten chaos a napětí. Poprvé jako školník. Ale pozor, jen jako školník s malým „š“. Ten školník s velkým „Š“ je jenom jeden. Já jsem takový pomocný školník, na zkrácený úvazek, protože naše škola se rozrostla o část nové budovy, kde máme detašované čtyři první třídy.
S plným odhodláním tak nastupuji udělat pro ty pidilidičky naprosto vše k jejich hladkému vstupu mezi vzdělance. A samozřejmě zabezpečit i veškerý servis pro „paňčelky“ a asistenty, kteří jsou nyní středobodem počátku jejich vzdělání. Tuhle starost si v hlavě můžete klidně škrtnout a nechat ji plavat. Místo toho si naplánujte s tím vaším prvňáčkem výlet, namalujte obrázek nebo si jen v klidu přečtěte Nedělník číslo jedenáct.
Nech to plavat
Nechat něco plavat je geniální životní filozofie, dokud nezjistíte, že neumíte plavat ani vy, ani ty vaše problémy.
Člověk si naivně myslí, jak elegantně hází starosti přes palubu, ale ty mrchy mají vrozený talent držet se na hladině. Místo toho, aby se tiše utopily v zapomnění, krouží kolem vaší bárky vesele dál jako vyhladovělí žraloci.
Výsledkem je, že místo klidného relaxu na pláži jen zoufale šlapete vodu a čekáte, kdy vás to definitivně stáhne ke dnu. Pokud tedy nechcete v téhle řece plné restů nechat duši, musíte se pochlapit a kápnout božskou.
Notička aneb Jak podojit otcovo jméno na jednom citátu
Když vám příroda nadělí ambice velikosti mrakodrapu, ale voliči vás vytrvale posílají do patřičných mezí, musíte si vytvořit vlastní online gubernii. Recept zklamaného dědice slavného jména je sice chucpe, ale prostý: parazitovat na lidské frustraci. Vezme starý citát světově uznávaného dramatika, přihodí tajuplné žvásty o „hlubších strukturách řízení“ a otevře stoku plnou agresivních diskutérů, kteří dnes „všechno stoprocentně vědí a všechno bylo narafičené“.
Když se hnus v komentářích rozjede, náš „asistent režie“ debatu s mučednickým výrazem vypne. Úkol splněn. Kontroverze přitáhla pozornost a zmatené ovečky se poslušně hrnou za pastýřem na jeho placený profil. Vlastní politická nula se promění v solidní podnikatelskou základnu. Tati, dívej, sice jsem vůbec nic nedokázal, ale skvěle to prodávám! Pro rodinný rozpočet zneuznaného synka zkrátka kšeft roku.
Pomocný život aneb Podrž, podej, žij!
Když máme pomocné práce v zaměstnání, proč nemáme nic takového v osobní existenci? Kde je můj „pomocný život“ na vedlejší pracovní poměr? My bychom v tom Hlavním Životě dělali ta velká rozhodnutí, zářili na večírcích a prožívali osudové lásky. A vedle nás by ten Pomocný Život hezky pěkně dřel v zákulisí. Šéf by jen křičel povely: „Uvař kafe, podej čisté ponožky, rozšlápni mi boty!“ A on by bez řečí kmital a odpracoval všechny otravné mezihry jako čekání na infolince nebo ranní zácpy.
Ale realita je krutá. Žádného subdodavatele za zády nemáme. Všichni jsme zároveň mistrem se zednickou lžící i tím upoceným učedníkem, který si ještě stihne ukopnout palec o cihlu. Jsme unavení, protože musíme v jedné osobě zastat funkci generálního ředitele vlastního osudu a zároveň dělat přidavače.
Celé to pochopíte, až se večer svalíte do křesla, zakřičíte do prázdného obýváku: „Podej mi ovladač!“ a nikdo se nevynoří. Nakonec vstanete sami a s pytlem odpadků v ruce vám docvakne, že ten upocený přidavač v zákulisí nikdy nepřijde. Celou dobu jste to totiž vy.
Než půjdeme dál
Celý život se vlastně snažíme o ten samý absurdní kousek – hodit starosti přes palubu a tvářit se, že jsme nad věcí. Jenže lidská povaha je nepoučitelná. Chvíli si hrajeme na kapitány velkých myšlenek a morálních majáků, abychom vzápětí zjistili, že jen krmíme digitální žraloky vlastním zhrzeným egem, nebo že v naprosté samotě šlapeme vodu uprostřed obýváku.
Snažíme se uplatit osud představou, že na tu špinavou práci a životní zmatky si najmeme nějakého externího přidavače s malým „š“. Jenže v téhle řece plné restů nakonec plaveme úplně sami. Nezbývá než uznat, že ten největší chaos si musíme odmakat vlastníma rukama, ať už s montérkami, nebo s mobilem v ruce.
Tak si na ten začátek září nalejte něco dobrého, dopřejte prvňáčkům hladký start a nenechte se tím shonem ušlapat.
Zítra v tom lítáme nanovo.
Zdroje:
