Článek
„Nerad předpovídám, ale víme, ve kterých disciplínách máme hlavní šance na medaile. Nebude to jednoduché, ale vrátit se z Paříže s přibližně deseti medailemi lze považovat za fantastický výsledek,“ napínal fanoušky před olympiádou šéf české výpravy Martin Doktor. Také média předpovídala až deset cenných kovů pro Česko.
A byl k tomu důvod. V české olympijské výpravě nechyběli ani ti nejlepší, kteří dlouhodobě vyčnívají mezi světovou elitou. Například úřadující mistři světa v plážovém volejbale Perušič se Schweinerem nebo lukostřelkyně Horáčková. Nechyběli ani obhájci zlata z minulého klání pod pěti kruhy, kajakář Jiří Prskavec a judista Lukáš Krpálek.
Favorité zklamali
Vše je ale jinak. Olympiáda je daleko za svou polovinou a medaile nikde. Alespoň ne od jasných favoritů. Ti už totiž téměř všichni vypadli. Volejbalisté, lukostřelci ani plavci se stupňům vítězů vůbec nepřiblížili. O moc lépe na tom nebyl ani Krpálek, který dobojoval hned v druhém kole, kde ho přejel Japonec Saitó. A nedařilo se ani Jiřímu Prskavcovi, kterému závod ve vodním slalomu vůbec nevyšel.
Češi se tak ve statistikách pohybují poblíž chvostu. Alespoň mezi těmi státy, které nějaké medaile získaly. A co je ještě horší, společnost tam máme vskutku neslavnou. Stejný počet medailí má třeba Uganda, Svatá Lucie, Kosovo nebo Guatemala. A lépe je na tom dokonce i KLDR, která má zatím celkově čtyři cenné kovy. A na paty nám šlape Fidži, Kypr a Mongolsko shodně s jednou medailí.
Pokud bychom brali ohled na okolní země a jejich velikost, nebylo by na tom Česko ve srovnání tak špatně. Sousední Rakousko má pouhé dvě medaile a Slovensko dokonce jen jednu. Letošní neúspěchy jsou překvapením hlavně proto, že ještě minulá olympiáda v Tokiu patřila naopak mezi ty nejúspěšnější v českém podání. Naši sportovci tam získali 11 medailí, čímž srovnali rekord z Atlanty 1996 a z Londýna 2012. Většina jich přitom opět nechybí ani letos v Paříži.
Zatím jen dvě medaile
O jediné zlato se nakonec postarali Kateřina Siniaková a Tomáš Macháč ve smíšené tenisové čtyřhře. Další cenný kov pro Česko se pak postarali nordisté, kteří nečekaně přemohli favorizovanou Francii. Tady však seznam úspěchů končí. Nikdo z dalších Čechů totiž na olympiádě neuspěl. Poslední naděje tak můžeme vkládat alespoň do Adama Ondry, který si vedl výtečně jak v boulderingové části, tak v lezení na obtížnost a postoupil do finále.
Česko je blízko historické ostudě
Pouhé dvě medaile nejsou vůbec lichotivá bilance. To zřejmě nečekali ani ti největší pesimisté. A zatímco trenéři a sportovní funkcionáři už zřejmě řeší důvod neúspěchu, bylo by dobré se podívat na řeč čísel.
Vůbec nejhorší olympiáda co do počtu medailí od vzniku samostatného Československa byla v Antverpách roku 1920. Tam sportovci v barvách Československa dokázali získat jen dva cenné kovy, a to ještě bronzy. Tehdy za to mohl i fotbalový tým, který na protest proti rozhodčímu z olympijských her odstoupil. Toto fiasko už naštěstí Česko v Paříži překonalo alespoň co do hodnoty získaných medailí. Stále však hrozí, že čistě do počtu půjde o nejhorší olympijské hry srovnatelné právě s historickým neúspěchem roku 1920. Na Paříž tak čeští sportovci v nejlepším vzpomínat nebudou.
Další zdroje:
Sledování letních olympijských her 2024