Článek
Více než pět hodin jednali američtí vyjednavači v Moskvě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o možnostech ukončení války na Ukrajině. Jak ale potvrdily zahraniční agentury, rozhovory skončily bez výsledku: Moskva trvala na tom, že Donbas musí být pod plnou ruskou kontrolou, a především, že otázka území není předmětem žádného kompromisu.
Pár hodin po skončení jednání poskytl Putin obsáhlý rozhovor pro India Today, v němž určil nové obrysy ruských ambicí. A právě tento rozhovor odhaluje mnohem víc než diplomatická jednání v Kremlu.
Putinova „zóna možného“: Donbas je minimum, Novorossija reálný cíl
Z rozhovorů s americkou delegací i médií zaznívá jednoznačná zpráva:
Rusko nepovažuje současnou frontu za konečný stav.
Putin v rozhovoru otevřeně mluvil o tom, že:
- Donbas Rusko získá „vojenskými nebo jinými prostředky“, pokud se ukrajinské síly nestáhnou.
- Novorossija – historický termín označující jih a jihovýchod Ukrajiny – je podle něj „ruským územím“, které „musí být osvobozeno“.
Západní diplomaté očekávali, že Putin bude vyjednávat v mantinelech aktuální situace. Namísto toho ale prezentoval maximalistické územní ambice, které připomínají ruskou imperiální geopolitiku 19. století.
Co je Novorossija? Historie, kterou Kreml používá jako argument
Termín Novorossija (Novorusko) se v ruském politickém diskurzu nezrodil až po roce 2014. Putin a ruští ideologové jej systematicky využívají k legitimizaci územních nároků.
Historicky tento pojem zahrnoval:
- Oděsku oblast
- Cherson
- Mykolajiv
- Dněpropetrovsk
- Záporoží
- části Donbasu
Jde tedy o většinu jižní Ukrajiny – území s přístupem ke všem klíčovým černomořským přístavům.
Z ruského pohledu jde o „znovuzískání historických zemí“. Z pohledu Ukrajiny a Západu jde o otevřený revizionismus a snahu přepsat evropské hranice silou.
Putinova ideologie: Malorossija jako Ukrajina a „jednotný ruský národ“
Abychom pochopili Putinovu logiku, musíme se vrátit k jeho eseji z roku 2021:
„O historické jednotě Rusů a Ukrajinců.“
V ní Putin tvrdí:
- Ukrajinci a Rusové tvoří „jeden národ“.
- Ukrajina nemá plnou historickou legitimitu jako samostatný stát.
- Termíny jako Malorossija jsou podle něj „tradičními zeměpisnými oblastmi Ruska“.
Pokud Putin nyní o Ukrajině hovoří jako o „Malorusku“, vysílá tím signál, že:
- Ukrajina není v jeho očích legitimní státní entita.
- Ruské ambice přesahují aktuální bojovou linii.
- Územní nároky nejsou omezeny na Donbas či jih, ale vycházejí z představy velkého ruského civilizačního prostoru.
USA „nepochopily“, tvrdí ruští představitelé. Proč jednání selhávají?
Americká diplomacie doufala, že Moskva bude ochotna jednat o variantě, která by zahrnovala:
- omezené územní ústupky Kyjeva,
- bezpečnostní záruky,
- návrat k jednacímu stolu v rámci širší mezinárodní konference.
Putin však podle všeho při jednání zopakoval totéž, co později řekl médiím:
území není k diskusi, Rusko získá Donbas i Novorossiju tak či onak.
Západní interpretace tak dlouhodobě naráží na ruský maximalismus. Podle některých analytiků jde o částečně vědomou strategii Kremlu: čím více Západ ustoupí, tím více může Moskva požadovat.
Ruský rozpočet 2026: Ekonomika přetavená ve válečný stroj
Vše doplňuje nový ruský federální rozpočet, který je nejválečnější od rozpadu SSSR:
- 18 bilionů rublů má jít na obranu, vnitřní bezpečnost a represi.
- Je to trojnásobek výdajů z roku 2022.
- 39 % všech státních příjmů půjde na armádu.
- Na důchody zbývá jen 6 % – průměrný ruský důchod tak zůstane na úrovni cca 250 USD měsíčně.
Putin tak vysílá jasný signál:
Rusko se připravuje na dlouhý konflikt a ekonomicky sází vše na vítězství.
Dopady: Rozdělená Evropa, unavené Spojené státy a posilující Rusko
Ruská strategie má jeden viditelný efekt:
rozklížit jednotu Západu.
- V Evropě se ozývají hlasy, že „porážka Ruska by byla nebezpečná“.
- Donald Trump tlačí na to, aby Ukrajina přijala „mírové podmínky“, které by znamenaly územní ztráty.
- V některých státech EU roste odpor vůči další vojenské pomoci.
Rusko této situace využívá. Jedná, zatímco nehodlá ustoupit. Vyvolává naději na mír, který samo neplánuje přijmout.
Kreml nic neskrývá: Cílem je kontrola nad Ukrajinou
Ať už Putin používá termíny Donbas, Novorossija nebo Malorossija, význam je stále stejný:
Rusko chce získat území současné Ukrajiny – a netají se tím.
Ukrajina je podle Putinovy ideologie jen „odštěpeným územím ruského národa“.
Mír, jak jej chápe Západ – tedy kompromis, zastavení bojů a uznání ukrajinské suverenity – je pro Kreml iluzí.
Závěr: Mír jako iluze a rostoucí Putinovo sebevědomí
Putin během jednání i rozhovorů vyslal konzistentní vzkaz:
- Nebude ustupovat.
- Územní ambice Ruska nekončí na hranici Donbasu.
- Západ z jeho slov opakovaně vyvozuje závěry, které Kreml nesdílí.
A právě tento rozdíl mezi západním přáním a ruskou realitou je možná Putinovým největším dosavadním diplomatickým úspěchem.
