Článek
To, že žaludeční vředy trápí své majitele zejména na jaře a na podzim, je známý jev. Dosud se nepodařilo přesně objasnit, proč tomu tak je. Nicméně existuje celá řada faktorů, které k této skutečnosti významně přispívají a které ovlivňují celou řadu i dalších potíží souvisejících nejen s trávením, ale třeba také s psychikou.
Citlivý žaludek a žaludeční vředy
- Sezónní změna stravy. V souvislosti se střídáním ročních období dochází na jaře a na podzim k výrazným změnám nejen v našem jídelníčku, ale také v životním stylu. Na jaře přecházíme z těžší a kaloricky vydatné stravy na stravu s větším podílem čerstvé zeleniny a ovoce. Strava má tedy pestřejší složení a také obsahuje mnohem více vlákniny. Jedná se sice o chvályhodný jev, nicméně u lidí s citlivým trávením či náchylností k tvorbě žaludečních vředů mohou právě tyto změny ovlivnit produkci žaludečních šťáv a zvýšit riziko vzniku vředů či jiných trávících problémů. Jejich organismus potřebuje delší čas, aby této změně přizpůsobil produkci svých trávicích enzymů a žaludečních kyselin. Tento jev neplatí jen pro Českou republiku, ale obecně pro země s podobným klimatem.
- Trávení zatížené po zimě a nedostatek pohybu. Navíc po zimě, kdy máme méně pohybu a zároveň konzumujeme často v nepřiměřeně velkém množství hůře stravitelnou stravu – více tuků, cukrů a alkoholu, je u mnoha lidí trávení již přetíženo. Dochází tak např. k oslabení žaludeční sliznice či zhoršení kvality střevní mikroflóry (což může mimochodem mít také dopad na zhoršení imunity).
- Změna hormonálních hladin. V souvislosti s prodlužujícími se dny a větším množstvím slunečního svitu stoupá serotonin a dopamin, klesá melatonin a přibývá kortizolu. Tyto změny ovlivňují nejen náladu, ale i činnost trávicího traktu. Mohou narušit rytmus trávení, zvýšit citlivost sliznic a oslabit jejich ochranu. U žen navíc hrají roli i výkyvy estrogenu a progesteronu.
- Stres a psychika. Na jaře se často mění pracovní tempo, lidé čelí v soukromém i pracovním životě novým výzvám po zimním období, což může zvyšovat hladinu stresu, která má přímý vliv na žaludek (již zmíněné změny v sekreci kyselin, snížená ochranná schopnost sliznice). Dále je typická snaha o aktivnější životní styl či snaha zhubnout, kdy však po zimě neodhadneme své fyzické možnosti, takže tělo neplní naše očekávání, a dostaví se zklamání.
- Helicobacter pylori. Tato bakteriální infekce sice číhá v mnoha žaludcích, nicméně živnou půdou pro ni je právě oslabená sliznice. Pak je mnohem větší pravděpodobnost, že bakterie pronikne hlouběji a napáchá větší škody.
- Léky. Na vině žaludečních či jiných trávicích problémů bývá také užívání léků, např. dlouhodobé užívání nesteroidních protizánětlivých léků, jako je aspirin nebo ibuprofen.
Pálení žáhy, reflux a změny tlaku
Na jaře kolísá atmosférický tlak i teplota, což má vliv na vnitřní orgány, zejména na nervově řízené procesy trávení. U lidí s refluxní chorobou jícnu se proto mohou objevit častější epizody pálení žáhy, kyselého říhání či bolesti v krku. Vliv mohou mít samozřejmě i již dříve uvedené skutečnosti.
Problémy se střevy
Na jaře se často zhoršují i funkční potíže střev – průjmy, nadýmání, zácpy, bolesti břicha, a to velmi často u lidí trpících syndromem dráždivého tračníku označovaného IBS (z anglického Irritable Bowel Syndrome). Příčinou mohou být opět hormonální změny, proměnlivé počasí, ale i návrat k pracovnímu stresu, změny v denním rytmu a stravování.
Psychosomatika a emoce v břiše
Trávení a psychika jsou úzce propojené. Střeva reagují na stres, úzkost, tlak i potlačené emoce. Na jaře může být psychika paradoxně labilnější než v zimě – přechod ze stagnace do aktivity nebývá vždy hladký. Mnoho lidí zažívá jarní vnitřní neklid, napětí, nespavost – a trávicí trakt to často odnáší jako první.
Jak problémům předcházet nebo je alespoň zmírnit
Jaro si říká o změnu rytmu, ale ne skokovou. Pomáhá postupné odlehčení jídelníčku v podobě lehce stravitelných jídel bez konzervantů a dalších umělých přísad, dostatek vlákniny a prospěšných bakterií (fermentované potraviny, jogurty) –mohou pomoci i probiotika z lékárny a v neposlední řadě psychická rovnováha a klidnější životní tempo. Je důležité umět naslouchat vlastnímu tělu, které si mnohdy samo řekne, co potřebuje – určí si stravu, která mu (ne)dělá dobře, ideální intervaly mezi jídly a jejich množství. Jíst bez spěchu a pravidelně a každý den prožít alespoň nějakou malou radost je často velmi účinný lék na celou řadu zdravotních problémů.
Zdroje:
https://www.nature.com/articles/s41398-023-02365-x
