Článek
Vnitřní napětí, nutnost podat výkon, často také stažený žaludek a rozbušené srdce. Jsou to běžné pocity, které zažíváme v náročných situacích – když jsme pověřeni složitým pracovním úkolem, když se nám nakupí příliš mnoho povinností, když nám onemocnění dítě nebo když máme spor se sousedem. Pocity stresu nejsou příjemné, ale mnohdy nám pomáhají zvládnout náročné situace. A to díky tomu, že naše tělo se vybudí k výkonu. Problém ovšem nastane, pokud míra stresu překročí únosnou mez.
Když stres překračuje hranice
Častý a intenzivní stres nebo dlouhodobý stres, i když nedosahuje extrémní intenzity, mohou časem vyústit až v úzkost. Úzkostné poruchy patří mezi nejčastější psychické problémy. V průběhu života postihne až 15 % populace, což znamená přibližně jednoho až dva lidi z deseti. A to není rozhodně málo. Úzkostné poruchy dokáží člověku značně zkomplikovat život, v krajním případě mu naprosto znemožní běžné fungování. Nemocný se tak může ocitnout nesoběstačný a izolovaný od reálného světa ve svém bytě. Z těchto důvodů se vyplatí schopnost rozeznat první varovné signály a správně na ně reagovat.
Stres není úzkost
V obou případech se jedná o přirozené reakce těla na situace, které vnímáme jako náročné či ohrožující. Stres a úzkost jsou často zaměňovány, ale mají rozdílné příčiny a projevy.
- Stres má obvykle jasnou příčinu, konkrétní podnět, například pracovní tlak, nemoc blízkého nebo přetížení. Když stresující událost skončí, tělo by se mělo vrátit do rovnováhy.
- Úzkost je „jen“ naším pocitem, tj. vychází z nás samotných. Je to stav, který přichází často bez konkrétního důvodu a dlouho přetrvává. Může se rozvinout postupně, nebo udeřit náhle. Doprovází ji nervozita, napětí, strach z budoucnosti – a velmi často také fyzické projevy jako zvýšený puls, bušení srdce, sevřené hrdlo, pocity nevolnosti, návaly horkosti či pocení, bolesti hlavy či poruchy spánku.
Záludnost úzkostí
Cítíte se dobře, máte plno elánu, a tak si naplánujete spoustu aktivit. Z čista jasna se vám udělá zle – opustí vás veškerá energie, stáhne se vám hrdlo, rozbuší srdce. Máte nejasný pocit, že něco není v pořádku, nevíte ale přesně co. Častým pocitem bývá tzv. depersonalizace. Máte pocit odstupu od sebe sama, jako byste viděli sebe očima přihlížejícího pozorovatele. Typickým problémem je porucha soustředění. Vyplnit jednoduchý dotazník nebo uvařit oběd vyžaduje nadměrné úsilí. Úzkost navíc často spustí strach z návratu těchto stavů, čímž vytváří začarovaný kruh. Člověk se bojí vlastní úzkosti, a tím ji ještě posiluje. Fungování v práci nebo v rodině se stává náročné, někdy až nemožné.
Není dobré otálet
Úzkostná porucha zpravidla nevzniká přes noc. Je to proces. Dlouhodobý stres, špatný životní styl, nedostatek odpočinku – to vše tvoří „živnou půdu“. Pokud včas zareagujeme, lze ji často zastavit dřív, než nás zcela ochromí.
Jak si poskytnout první pomoc
Mezi opatření, která by měla pomoci úspěšně odrazit nebezpečí rozvoje úzkostné poruchy patří např.:
- Vyvážená strava s důrazem na dostatečný přísun vitamínů a minerálů, případně použít výživové doplňky. Tělo ve stresu spotřebovává více vitamínů a minerálů – hlavně hořčík, vitamíny skupiny B, C a D, zinek a železo. Důležitá je i vláknina pro správnou funkci trávení, které úzkost výrazně ovlivňuje.
- Dostatečný spánek. Základem dobré fyzické i psychické kondice je kvalitní a dostatečně dlouhý spánek. Aby fungoval, je potřeba zavést pravidelnou spánkovou rutinu. Případně použít podpůrné prostředky jako bylinné čaje nebo doplňky stravy, např. melatonin.
- Odpočinek a pohyb. Odpočinek není jen relax na gauči, ale také fyzická aktivita, která pomáhá uvolnit stres a stabilizovat psychiku. Každý potřebuje něco jiného – důležité je najít, co funguje právě vám. Klidná procházka, jóga, nebo naopak intenzivní trénink.
- Nevhodné berličky. Alkohol, cigarety nebo jiné návykové látky úzkost jen dočasně utlumí. Dlouhodobě ji ale zhoršují a vedou k novým problémům.
Na první pohled se jedná o jednoduché a tisíckrát omílané rady. Zařadit je však do života bývá velmi těžké – mnohem těžší než spolknout tabletku. Avšak pomáhají a na rozdíl od léků, nemají vedlejší účinky.
Když první pomoc nepomáhá
Pokud opatření první pomoci nepomáhají, nebo se stav dokonce zhoršuje, pak není dobré otálet, ale je vhodné obrátit se na odborníka. Lékař (nejčastěji praktik nebo psychiatr) předepíše dle příznaků léky mírnící pocity strachu, napětí a úzkosti. Většinou se bude jednat o léky zvané anxiolytika nebo antidepresiva.
- Anxiolytika se obvykle užívají jen krátkodobě jako pomoc k překonání akutní zátěžové situace. Dlouhodobé pravidelné užívání vede celkem spolehlivě k závislosti (např. u poměrně často předepisovaných benzodiazepinů). Předepisují se také u konkrétních fobií (např. strach jezdit MHD nebo strach ze sklepů a dalších uzavřených prostor). Dotyčnému mnohdy pomáhá už samotná přítomnost léku, který má u sebe a který si může, když bude nejhůře, vzít.
- Antidepresiva působí pomaleji (obvykle nutnost užívat minimálně 6 měsíců). Na rozdíl od zmíněných anxiolytik nezpůsobují přímou závislost, jejich vysazování však musí být postupné. Počáteční úleva neznamená, že jste zcela vyléčeni. Velmi častou chybou je jejich předčasné vysazení.
Léčbu léky (tzv. farmakoterapii) je užitečné doplnit psychoterapií. Pokud najdete dobrého psychologa, urychlíte své uzdravení – naučíte se rozpoznat spouštěče problémů, změnit své myšlení i chování. Navíc poznáte lépe sami sebe. Pokud psychologickou léčbu doporučí lékař, hradí ji pojišťovna. Problémem jsou čekací lhůty v řádu několika měsíců. Další možností je odborník, který „neúčtuje“ na pojišťovnu. Tito mají méně zaplněné kapacity, protože léčba je velmi drahá. Jedno hodinové sezení může přijít na 500 Kč až 1 000 Kč.
Pamatujte si
Úzkost není slabost. Je to signál těla, že je toho zkrátka moc. Nepotřebujete „vydržet“, potřebujete si pomoci. A to dřív, než vás úzkost uzamkne mezi čtyři stěny a znemožní běžné fungování.
Zdroje:
https://www.centrumlocika.cz/novinky/stres-vs-uzkost
https://www.benu.cz/uzkost-jak-se-projevuje-a-jak-proti-ni-bojovat
https://www.apa.org/topics/stress/anxiety-difference
Praško J., Vyskočilová J., Prašková J.: Úzkost a obavy – jak je překonat. Portál.
