Článek
V tomto případě by to však byla dvojnásobná chyba. Jednak dotyčný není had a jednak není vůbec nebezpečný. Naopak, je velmi užitečný, chráněný zákonem a jeho život je plný zajímavostí.
Záhadný plaz s blankytně modrými skvrnkami
Inspirací k napsání tohoto článku byla má nedávná osobní zkušenost. Hadů se bojím, ale svůj strach jsem se rozhodla překonat tím, že než uteču, tak si hada alespoň zblízka prohlédnu. Ke svému velkému překvapení jsem zjistila, že má na těle krásné modré flíčky, které jsem dosud v běžné přírodě na žádném hadovi neviděla. Utíkala jsem tedy pro mobil, abych si ho zvěčnila. Dotyčný na mě sice počkal (takže to s tou plachostí, o které píše teorie, zase tak akutní není), ale focení mu moc po chuti nebylo. Před objektivem odmítal zaujmout správný pózovací postoj, čemuž odpovídá také úvodní fotografie.
Načež jsem začala pátrat po totožnosti neznámého návštěvníka. Zjistila jsem, že se jedná o slepýše východního modroskvrnného, který je v naší republice považován za vzácný druh a je zákonem chráněný. Dle odborných zdrojů se u tohoto druhu objevují na hřbetě světle modré skvrny, a to u pohlavně aktivních jedinců (jak u samců, tak u samic). Než se však ke slepýši jakožto velmi zajímavému tvorovi dostaneme blíže, pár užitečných informací nejen pro ty, kteří se setkání s hady ve volné přírodě bojí podobně jako já.
Tři plazi, kteří nás nejčastěji vylekají
V našich podmínkách narazíme nejčastěji na tři druhy plazů: zmiji, užovku a slepýše. Na pozoru bychom se měli mít před zmijí, protože se jedná o jedovatého hada. V případě ohrožení zaútočí a uštkne. Literatura sice uvádí, že pro zdravého člověka by její uštknutí nemělo být smrtelné, nicméně raději pravdivost tohoto tvrzení osobně netestujte. Pro osoby se zdravotními problémy, děti a seniory, její uštknutí může být osudné. Užovka je neškodná. Nekouše a při ohrožení může předstírat smrt, takže neutíká (jak byste očekávali), ale ztuhne. Slepýš je rovněž neškodný, neuštkne, ale snaží se schovat.
Všechny tyto druhy jsou u nás zákonem chráněné. Nesmí se tedy chytat, zraňovat či zabíjet.
Jak je rozeznat
Z hlediska bezpečnosti je nejdůležitější poznat zmiji.
- Zmije obecná: výrazná trojúhelníkovitá hlava, typické klikaté „zet“ na zádech. Má šedou, hnědou nebo černou barvu. Právě u tmavého zabarvení však může být její typická kresba hůře rozlišitelná.
- Užovka hladká nebo obojková. Dlouhé štíhlé tělo, viditelná hlava a krk. Poznat užovku obojkovou není těžké, protože má na krku bílo-žluté půlměsíce (tj. obojek). S užovkou hladkou to je horší, protože je jednobarevná (tj. hladká) bez poznávacího „vylepšení“. Barva šedá, hnědá, černá.
- Slepýš křehký. Tělo hladké, válcovité, bez šupin viditelných okem, žádná hlava ani krk – vypadá spíš jako tlustší žížala s lesklým povrchem. Barva měděná, hnědá, šedá.
Slepýš není had
Slepýš sice patří mezi plazy, ale není had, nýbrž ještěr, a to beznohý, takže si ho s hadem často pleteme.
Na rozdíl od hadů má slepýš oční víčka a dokáže mrkat, což je jedním z hlavních znaků, podle kterých ho lze při osobním setkání rozpoznat (pokud tedy nevidíte špatně do dálky jako já). Dále má po stranách hlavy ušní otvory. Had nemá oční víčka, jeho oči jsou pořád otevřené a neslyší, vnímá jen vibrace (např. vašich kroků). Pohyb slepýše je dle teorie méně pružný než hada, někdy bývá přirovnáván k housenkovitému vlnění (což mi tak ovšem při našem setkání vůbec nepřipadalo). Uvádí se, že je beznohý. Má sice přední i zadní nožky, ale u dospělých jedinců jsou prakticky neviditelné a nepoužitelné k pohybu. Ve volné přírodě se dožívá 20 až 30 let.
Jak se milují slepýši
Slepýš rodí živá mláďata. Při narození mají 7 až 10 cm a může mít až 15 mláďat.
Páření po „slepýšovsku“ nepatří mezi nejromantičtější. Početně na jednu samici obvykle připadá více samců, takže samci o samici musí bojovat. Obtočí se kolem sebe a snaží se jeden druhého přitlačit k zemi – vypadá to jako hadí zápas. Když se vítězný samec dostane k samici, páření trvá dlouho, i několik hodin. Uchopí ji čelistmi za bok těla (neublíží jí) a drží, dokud nedojde k oplození. Dochází k němu na jaře, obvykle v květnu (tedy přibližně právě nyní), když se plazi po zimování probudí.
Nepohrdnou slimákem
Slepýši loví v noci. Přes den se většinou ukrývají v mechu, pod kameny, v kompostu. Ale to neznamená, že na ně před den vůbec nenarazíte. Aktivní jsou často po teplém dešti, kdy vyrážejí hledat potravu. Jsou velmi užiteční. Živí se dokonce i slimáky, dále larvami, červy či žížalami.
Léčka s ocasem
Slepýši mají tzv. autonomii ocasu, s čímž se u hadů nesetkáte. V případě nebezpečí se jim totiž může odlomit část ocasu. Zajímavostí je, že po ulomení, ocas sebou ještě chvíli mrská, čímž dokonale zmate nepřítele. Ten si chvíli naivně myslí, že drží celého slepýše a netuší, že hlavní část slepýše už peláší pryč. Ocas mu pak částečně doroste. Nový ocas již není tak pružný jako původní, ale stále obsahuje speciální zóny, kde může při ohrožení odpadnout.
Zdroje:
https://www.zivotnazahrade.cz/prispevek/detail/hadi
http://www.natura-opava.org/opavsko/zpravy/slepys-krehky-a-slepys-vychodni-jsou-od-roku-2010-v-cr-dva-samostatne-druhy-3.html
https://www.treking.cz/priroda/slepys-vychodni.htm
http://www.eco-centrum.cz/clanek/39/slepys-krehky
