Článek
Není kaštan jako kaštan
Pokud na podzim narazíte podobně jako my na kvetoucí kaštan, pak se zpravidla jedná o kaštan koňský, odborně jírovec maďal, který se u nás vyskytuje nejčastěji. Podstatně vzácnější je červený kaštan (jírovec pleťový) a poměrně velmi vzácným je jedlý kaštan (kaštanovník jedlý/setý). Všem těmto stromům lidově říkáme „kaštan“, avšak ve skutečnosti jsou botanicky příbuzní pouze kaštan koňský a červený kaštan. Kaštanovník jedlý patří do zcela odlišné čeledi. To, že jim oběma říkáme stejným jménem, je v podstatě „historický omyl“ způsobený tím, že jejich plody vypadají na první pohled téměř stejně.
Zvídavé děti je dobré upozornit na to, že i když kaštany jírovce maďalu jsou vítanou potravou pro zvířátka v lese, pro člověka mohou být jedovaté. Díky své výrazně hořké a trpké chuti naštěstí dětem nechutnají. Pro lidi jsou jedlé jen plody kaštanovníku jedlého, které se ale musí tepelně upravit. Typickou podzimní pochoutkou jsou pražené jedlé kaštany. Já osobně jsem však byla jejich chutí zklamaná. (Možná díky velkým očekáváním, které ve mně vzbudily knížky v dětství, v nichž si hrdinové často pochutnávali na pražených kaštanech.)
Druhé květy nejsou známkou síly a zdraví
Kaštan koňský kvete zpravidla v průběhu května. Pokud nasadí květy v září, hovoří se o druhotném (tzv. sekundárním) kvetení. Strom však zdaleka nekvete z nadbytku energie. Za jeho kvetením může stát např. útok škůdce nebo tzv. falešné jaro, přičemž se velmi často oba tyto faktory vzájemně doplňují:
- Útok škůdce a ztráta ochranné látky. Jírovce v létě mnohdy poměrně masivně napadá drobný motýl klíněnka jírovcová. Její housenky vyžírají vnitřní pletiva listů, které následně hnědnou, usychají a předčasně opadávají (často již během srpna). Strom tím přichází jak o část fotosyntézy, tak o určité chemické látky, např. o důležitou kyselinu abscisovou. Právě ta patří mezi látky fungující jako přirozená „brzda“, která udržuje nově založené pupeny v klidu až do příštího jara.
- Efekt falešného jara. Horké a suché léto (letošní léto bylo druhé nejteplejší od r. 1961, kdy začala pravidlená měření) znamená pro strom silný stres a často i určitou ztrátu listí. Pokud pak dorazí vlhčí a chladnější zářijové počasí, můžeme zjednodušeně říci, že strom se „poplete“ a chybně vyhodnotí období sucha a opadání listí jako proběhlou zimu a následné deště jako příchod nového jara. Ztráta tlumicích látek v kombinaci s vlhkem může aktivovat spící pupeny připravené pro následující rok. Strom pak může nasadit nové květy, mnohdy přímo vedle zrajících plodů z jarního kvetení.
Co je plodem kaštanu
Lidově říkáme „kaštan“ lesklé hnědé kuličce, která se po dozrání vyloupne ze zelené slupky s ostny. Z botanického hlediska je však skutečným plodem jírovce ona zelená, slupka, která se nazývá tobolka. A ta lesklá hnědá kulička, z které děti vyráběji zvířátka, není plod, nýbrž semeno.
Proč ostatní kaštany na podzim nekvetou
U ostatních „kaštanů“ se s podzimním kvetením setkáme mnohem méně často. Důvodem je mimo jiné jejich odlišná odolnost vůči škůdcům a letnímu horku a suchu.
Na červeném kaštanu si klíněnka nepochutná. Může se na něm sice také objevit, ale její housenky na něm většinou nedokážou dokončit vývoj a poškození bývá výrazně menší. Strom tak o své listy obvykle nepřijde v takové míře jako jírovec maďal. Navíc tento kaštan lépe snáší horko i sucho.
Jedlý kaštan je, jak jsme si řekli výše, botanicky úplně jiný strom. Jeho listy jsou pro klíněnku nezajímavé, nepovažuje je za jídlo. Kaštanovník jedlý pochází z oblastí s teplejším klimatem, takže má jinou odolnost vůči podmínkám letního počasí než jírovec.
Kaštan koňský je na sucho relativně nejcitlivější, a navíc klíněnkám chutná, takže je z celé trojice nejzranitelnější.
Rýdlová J.: Květen 2026 Ostrava
První a druhé květy nejsou stejné
Na fotce, kterou jsem pořídila letos v květnu, vidíme jarní květenství – vysoký bohatý a barevný „svícen“. Tentýž strom jsem fotila nyní na počátku září. Strom nebyl napaden klíněnkou a letní vedra na sídlišti přežil bez větší úhony. Vidíme svěží bohaté listy s dozrávajícími plody.
Rýdlová J.: Září 2026 Ostrava
Tolik štěstí však neměl jeho „kolega“ z Prostějova. Na titulní fotce vidíme kromě plodů druhotná květenství. V porovnání s jarními květy jsou však výrazně slabší, menší a méně početné, což platí obecně. Strom je totiž na podzim po celém létě vyčerpaný, navíc plodí, takže už nemá tolik síly. Navíc probuzení se netýká všech pupenů, ale jen některých, zpravidla na nejsilnějších nebo nejvíce osvětlených větvích.
Navíc strom je úplně holý. Vidíme pouze několik suchých hnědých listů. Strom byl s velkou pravděpodobností napadnut klíněnkou. Listy mu tedy chybí, neprobíhá potřebná fotosyntéza a také nedochází k produkci potřebných látek, které zbrzdí vývoj pupenů do příštího jara.
Jak pomoci oslabeným stromům
Účinnou obranou proti opakovanému napadení je důsledné hrabání a likvidace opadaného listí co nejdříve po jeho opadu. Právě v něm totiž přezimují kukly klíněnky. Napadené listí se doporučuje předat k likvidaci v rámci obecního systému pro sběr bioodpadu. O možnostech jeho odevzdání je vhodné informovat se na obci.
Vyvěšením ptačích budek můžete podpořit přirozené nepřátele klíněnky, např. sýkory. Nečekejte však zázraky, klíněnka není hlavní složka jejich potravy, kalamitu zastavit nedokážou. Během horkého a suchého léta je také potřeba stromům dodat vláhu zaléváním.
Zničí klíněnky mráz?
Kukly klíněnky jírovcové jsou velmi odolné. Dokážou přežít i silné zimní mrazy. Takže mírné zimy s nedostatkem silných mrazů jim nahrávají. Pokud opadané listí bezpečně nezlikvidujeme, na jaře se z něj vylíhnou tisíce nových škůdců. Strom tak bude příští rok oslabený dalším napadením a případně také poškozením nových výhonů, které se vytvořily při podzimním růstu a následně je zasáhl mráz.
https://www.stoplusjednicka.cz/kastany-jejich-skudci-podzimni-zazrak-jarnich-kvetu
https://moderniobec.cz/ostrava-bojuje-proti-klinence-jirovcove-pomoci-stromovych-mikro-injektazi/
https://www.forestresearch.gov.uk/tools-and-resources/fthr/pest-and-disease-resources/horse-chestnut-leaf-miner-cameraria-ohridella/
