Článek
Strach je emocionální stav, který vznikne na základě konkrétní situace. V momentě, kdy podnět, který tuto silnou emoci způsobil, odezní, odchází i pocit strachu a tělo se dostává do normálního stavu.
Nával strachu a hrůzy na základě iracionálního podnětu
Představte si ale, že velice silný pocit strachu budete zažívat pravidelně na základě některého podnětu, který váš mozek vyhodnotí jako nebezpečí, ve skutečnosti vám ovšem žádné reálné nebezpečí nehrozí. Takové peklo totiž prožívají ti, kteří trpí některou z mnoha fobií. Neadekvátně reagují na běžné jevy, věci, zvířata a situace. Název fobie je odvozen od řeckého slova fobos, v překladu strach, děs, hrůza.
Fobií je až 500 druhů, trpí jimi přibližně 10 % populace a podle mezinárodní uznávané klasifikace se dělí do tří skupin.
Proč fobie vznikají?
Na vznik fobií nemají odborníci shodný názor. Někdy fobie vzniká v dětství a může vymizet v dospělosti. U lidí úzkostlivých se fobie mohou vyskytovat častěji, vyvolávají je také nepříjemné zážitky. Mohou souviset i s různými druhy zneužívání a spouštěčem bývá traumatická situace.
Agorafobie
Strach z otevřených prostranství a davu na základě představy, že není možné v případě nebezpečí uprchnout nebo se na toto místo nedokáže rychle dostat přivolaná pomoc. Jedná se o častý druh fobie a postihuje dvakrát častěji ženy než muže, především mezi 20. a 30. rokem. Často vede k tomu, že lidé odmítají opouštět svůj domov, který jim poskytuje pocit bezpečí.
Sociální fobie
Strach z běžného kontaktu s lidmi, veřejných vystoupení, nepříjemné pocity, že ho jiní stále sledují a kritizují. Tito lidé mohou bojovat se svojí fobií na více liniích, nebo jim může způsobovat problém pouze jedna konkrétní situace.
Příklady fobických situací:
- Běžný styk s lidmi
- Seznamování se
- Veřejný projev
- Práce v kolektivu
- Komunikace s lidmi opačného pohlaví
- Přijímání návštěv
- Konzumace jídla na veřejnosti, telefonování a psaní na veřejnosti a používání veřejných toalet
Strach z mluvení na veřejnosti patří mezi běžné fobie
Takto postižené pronásleduje pocit, že se na ně ostatní stále dívají a hodnotí každý pohyb a projev. Obavy ze znemožnění, vlastní trapnosti a nedostatečnosti a hrůza z možnosti dostat se do středu pozornosti, dočkat se nějakého veřejného ponížení, které se vyhrotí tak, až nad sebou samými ztratí kontrolu, přestanou se ovládat a podlehnou panice, je nutí vyhýbat se všem společenským akcím. Odmítají pozvání na společenské události, večírky a neúčastní se ani soukromých akcí v malých skupinách. Uzavírají se doma a vyhýbají se sociálním kontaktům.
Specifické fobie (izolované fobie)
Postižení touto fobií nepociťují žádné příznaky až do okamžiku setkání s fobickým podnětem, kterým je jasně vyhraněný objekt nebo situace.
Lidé se často potýkají s různými zoofobiemi. Děsí se pavouků (arachnofobie), ačkoliv se v našich podmínkách nevyskytují žádné nebezpečné druhy, mají strach z hadů (ofidiofobie), z hmyzu (entomofobie) a dalších zvířat. Projít úzkou uličkou, vstoupit do jeskyně nebo nastoupit do výtahu. Nepředstavitelné a děsuplné. Strach z uzavřeného prostoru nutí jedince trpící klaustrofobií vyjít i do posledního patra věžáku po schodišti. Vysoká budova, rozhledna, nebo pohled do propasti. Může se stát, že dotyčný vystoupá na rozhlednu, ale při sestupu, obzvlášť pokud je schodiště průhledné, náhle ztuhne a dál nemůže pokračovat. Je naprosto schvácený hrůzou z výšky díky akrofobii. Otroci čistoty své domácnosti, které nutí strach ze špíny (mysofobie) drhnout a desinfikovat obydlí, až dojdou svého uspokojení. Ven vychází s kapesníčkem, aby si otřeli nečisté předměty, kterých se musí dotýkat.
Cílem strachu je nás paralyzovat, abychom se nevystavili nebezpečí
Také děti bojují se svými děsy. Některé v dospělosti odeznívají, jiné přetrvají. Nejčastější je strach ze tmy - nyktofobie. Hrůza z příšer a strašidel pod postelí, fantazie, která mění stíny stromů za krvelačná monstra. Dětem je třeba dopřát tlumené noční světlo. Muka představ zpitvořeného výrazného obličeje a hnát v bílých rukavicích, které se sápou po krku oběti, prožívají starší děti díky coulrofobii neboli strachu z klaunů.
Fobie může vzniknout z jakéhokoliv podnětu a odborníci se tak setkávají třeba s lidmi trpícími strachy z jejich vlastních myšlenek, plešatění nebo zelených ponožek. Některé fobie jsou tak neobvyklé, že se postižení jedinci svěřují jen minimálně. Ve hře jsou totiž intimní místa a situace. Příkladem může být koprofobie, fobie z vlastních výkalů. Takto postiženému jedinci musí působit každodenní problém. Koprofobikům ovšem údajně vadí pohled na výkaly, takže pokud se chtějí vyhnout obavám a strachu, stačí konat a nekoukat.
Koro – bizarní specifická fobie
Fobie s nejpodivnějším názvem a také určitě jedna z nejzvláštnějších. Výhradně pánská záležitost. Hrůza ze scvrkávání penisu. Vtíravé představy zmenšujícího se přirození, které je stále menší a menší, až se nakonec zatáhne do břicha a přichází smrt. Jindy je fobie vedená představou odcizení penisu. Postižení si drží svůj pohlavní orgán, v Číně si ho fixují dřevěnými kolíky. V románu Kladivo na čarodějnice kradl penisy samotný Satan a dával je svým příznivkyním k uspokojení, což korespondovalo s teorií černé magie a kletbou čarodějnic.
Potýkáte se i vy s některou fobií? Jak se vám ji daří zvládat? Možnou cestou je navštívit odborníka a s jeho dopomocí zahájit boj s nepřítelem zvaným fobie.
Zdroje
1) 6 Mysterious Phobias That Actually Exist
2) FOBIE TRÁPÍ DESETINU POPULACE. JAK SE TOHOTO ÚZKOSTNÉHO STRACHU ZBAVIT?
3) Tanatofobie: Příznaky, Charakteristika A Léčba
4) Misofobie – strach z virů a bakterií – příznaky, příčiny a léčba
5) Agorafobie
6) SOCIÁLNÍ FOBIE MŮŽE VYÚSTIT V NAPROSTOU SPOLEČENSKOU IZOLACI. JAK S NÍ BOJOVAT?
7) Klaustrofobie
8) Koro (psychologie)
9) KORO: SYNDROM ZMENŠUJÍCÍCH SE PENISŮ. V AFRICE JSOU KVŮLI NĚMU ŽENY LYNČOVÁNY
