Článek
Jsem čerstvá máma, můj chlapeček je moje pýcha a radost, a i když přizpůsobit se péči o miminko je jako na horské dráze, poslední měsíce byly skvělé. Únavné, ale skvělé.
S přítelem jsme tři roky a je to první muž, kterého jsem kdy doopravdy milovala. Myslela jsem, že to jako noví rodiče i jako partneři zvládáme skvěle.
V pátek přišel domů a požádal mě o test otcovství. Jen tak, z čistého nebe, jako by se ptal, co bude k večeři. Byla jsem ohromená. Jsem jiné rasy než on, ale náš syn, kromě barvy pleti, je jeho dokonalou kopií z fotek z doby, kdy byl miminko.
Jeho důvod? Prý musí mít „jistotu“. V tu chvíli, kdy mluvil, jsem cítila jen ostrou, okamžitou bolest.
Muž, kterého miluju, mi nevěří. Skutečně věří, že bych byla schopná se vyspat s někým jiným, podvést ho a pak se mu snažit podstrčit cizí dítě jako jeho vlastní. Nikdy, ani jednou, jsem mu nedala sebemenší důvod si myslet, že bych ho mohla podvést. Vždycky jsem se snažila být otevřená a komunikovat. A nestačilo to.
Řekl, že mi dá čas si to rozmyslet, ale aby náš vztah mohl pokračovat, potřebuje stoprocentní jistotu. Zopakoval to, abych prý „pochopila, jak vážně to myslí“.
Po pár dnech přemýšlení jsem se rozhodla, že mu ten test otcovství dovolím, protože nemám co skrývat. Nikdy jsem ho nepodvedla a nikdy bych to neudělala. Ale jakmile bude černé na bílém, že je otec, končím. Ten samý den odcházím. Budu se snažit s ním co nejlépe spolupracovat jako rodič, ale jako partneři jsme skončili.
Mezitím si chystám plán odchodu. Hledám si bydlení a kontaktuju právníka, abychom vyřešili péči o syna u soudu.
Nemůžu to zatím říct ani rodině, ani kamarádům, protože by rozpoutali peklo a moje priorita je teď můj syn. Doufám, že mu ten test za to stál. Uvědomuju si, že tahle část mého života právě skončila. Pěkný konec, co?
Máte také příběh, který byste s ostatními čtenáři chtěli sdílet? Podělte se mnou o svůj příběh na pribehy.kral@seznam.cz a já jej zveřejním příště.
