Hana Zagorová: Chtěla jen miminko, osud jí dal slávu a krutou nemoc

Když se řekne Hana Zagorová, většině z nás se vybaví ten nezaměnitelný, laskavý úsměv a hity jako Maluj zase obrázky nebo Spěchám. Byla naší „Haničkou Písničkou“, ženou, která posbírala devět Zlatých slavíků a jejíž energie se zdála být nevyčerpatelná. Málokdo ale tušil, že za tím zářivým úsměvem se skrývá obrovská bolest a celoživotní strach o vlastní život. Zatímco rozdávala radost tisícům lidí v sálech, sama se vracela do šatny vyčerpaná bojem s nemocí, o které dlouhá léta veřejně nemluvila.

Už ve dvaadvaceti letech si vyslechla ortel, který by srazil na kolena i mnohem silnější povahy. Lékaři jí diagnostikovali paroxysmální noční hemoglobinurii – vzácné onemocnění krve, při kterém se krvinky rozpadají rychleji, než je tělo stíhá vyrábět. Znamenalo to jediné: doživotní závislost na krevních transfuzích. Hana musela jezdit do nemocnice jako někdo jiný na nákup. Bez cizí krve by nepřežila. Největší ránu jí ale nemoc zasadila v osobním životě. Hana nade vše milovala děti a toužila se stát matkou. Lékaři však byli neúprosní – těhotenství by pro ni znamenalo téměř jistou smrt. Zpěvačka se přesto nevzdala a pokusila se o adopci. Vyhlédla si holčičku, kterou už si brala domů a začala ji milovat jako vlastní. Osud byl ale krutý. Po půl roce se ozvala babička dítěte, která o vnučku projevila zájem, a Hana musela holčičku vrátit. Byla to jedna z největších bolestí jejího života, rána, která se nikdy úplně nezahojila. Náplastí jí byla jen práce a publikum, které ji zbožňovalo.

V lásce dlouho hledala toho pravého. Její první manželství s baletním mistrem Vlastimilem Harapesem bylo spíše krásným přátelstvím dvou uměleckých duší, které si navzájem pomáhaly v těžkých časech. Tu pravou, spalující vášeň potkala až na začátku devadesátých let. Když uviděla operního pěvce Štefana Margitu, přeskočila jiskra, která zapálila oheň na dalších třicet let. Štefan se stal nejen jejím manželem, ale i strážným andělem. Byl to on, kdo s ní jezdil na transfuze, kdo ji držel za ruku, když jí bylo nejhůř, a kdo jí vařil její milované polévky. Přestože spolu nemohli mít děti, jejich vztah byl naplněný láskou a vzájemnou úctou, kterou by jim mohl kdekdo závidět. Zlom přišel v roce 2020, kdy Hana prodělala těžký covid. Její oslabené tělo dostalo ránu, ze které se už nikdy plně nevzpamatovala. Zhoršila se jí krev, začala trpět osteoporózou a lámala si kosti. Poslední měsíce strávila v nemocnicích, ale Štefan byl u ní každou možnou chvíli. Hana Zagorová odešla do pěveckého nebe v srpnu 2022. Nezanechala po sobě potomky, ale zanechala tu nás – miliony fanoušků, pro které se její písně staly soundtrackem našich životů. A ukázala nám, že i s těžkým osudem se dá žít s grácií a úsměvem na rtech.

Zdroje: