Článek
Minulý týden jsem si začal psát s jedním klukem na internetu. Hned jsme si padli do oka, přešli na textovky a zjistili, že bydlí asi dvacet minut ode mě. Slovo dalo slovo a na pátek jsme si domluvili rande u něj doma.
Mělo to jeden háček. Mám občas problémy se zažíváním a zrovna ten den se můj žaludek necítil úplně ve formě. Ale nechtěl jsem to rušit. Řekl jsem si, že to prostě nějak zvládnu.
A zpočátku to vypadalo skvěle. Uvařil jsem nám luxusní zapečené makarony se sýrem. Pak přišlo na řadu nějaké to mazlení, líbání a sex. Všechno bylo perfektní. Leželi jsme nazí na gauči, objímali se a já jsem cítil, jak se mi v útrobách formuje problém.
Obrovský, zlověstný prd se hlásil o slovo. Snažil jsem se ho vší silou zadržet, doufaje, že ho mé tělo nějak magicky absorbuje zpátky do vesmíru.
Pak jsme se začali bavit o masážích. A on, Martin, se nabídl, že mi jednu udělá. Samozřejmě jsem souhlasil. Vybral jsem si „relaxační“ olejíček. To slovo už pro mě navždy bude mít hořkou příchuť.
Lehl jsem si nahý na břicho. On, taky nahý, si mě obkročil a sedl si mi tak nějak na zadek. A začal mě masírovat. A sakra, on byl v masážích fakt dobrý. Cítil jsem, jak se mi uvolňuje každý sval. Napětí z mého těla mizelo. A s ním i veškerá sebekontrola.
Pomalu jsem se začal propadat do polospánku.
Probudil jsem sám sebe. A neprobudil mě něžný polibek, ale zvuk, který by mohl konkurovat startu raketoplánu.
Prd, kterého jsem tak dlouho držel jako rukojmí, se osvobodil s pomstychtivou zuřivostí, rozzuřený prodlouženým pobytem v mém konečníku. Byl neuvěřitelně hlasitý. Byl neuvěřitelně dlouhý. A mířil přímo na jeho koule.
Bylo to tak silné, že se mu rozvibrovaly.
Nastalo ticho. Čekal jsem na konec světa. Na to, že mě vyhodí. Že na mě zavolá hygienu.
A pak jsem uslyšel jeho reakci. Začal se smát. Smál se tak, až mu po tvářích tekly slzy. A přes ten smích ze sebe vysoukal větu, která vstoupí do dějin:
„Hele, buď v klidu. Aspoň ses neposral.“
Nevím, jestli z tohohle bude druhé rande. Ale jestli ano, tak vím, že jsem našel toho pravého. Protože tohle jen tak někdo nerozdýchá.
Zradilo vás vaše tělo taky v tu nejmíň vhodnou chvíli? Podělte se o svůj nejtrapnější tělesný zážitek na pribehy.kral@seznam.cz. Sdílené ponížení je poloviční ponížení!
